Přítel

Mdlé stíny spadaly na její ramena a ohlašovaly příchod večera jednoho prosincového dne. Stála u mramorových schodů, vkterých se odrážel měsíční svit. Její dlouhé bílé ruce objímaly stará povadlá ramena muže jehož neznala. Pohlédla mu do zvrásčené tváře, která vypadala jako by byla plná ran severního větru chladné Sibiře.