il commendatore
A mraky
protáhly prsty a zdálky
přeškrtaly všechny hradní věže
nad Vltavou
most vysoko a řeka studená
stačilo málomost vysokořeka studená ale dneska prostě nebyl ten správnej den
přišla jsi krozkoukanýmu filmu tak potichu až jsi vstoupila do děje krásná Španělka zrovna ztrácela vědomí a cikán zkapely se do tebe zamiloval „zpívá, až mě mrazí“ řeklas
a jednou jsme jeli vtramvajia nemohla jsi se zbavit pocituže ten vysokej pán co nastoupilbude muset mít strašně dlouhou rakeva pak se ti o tom zdáloa všude jsi ho viděla
a pak už bylo ráno na Smíchovskym nádraží se šoural uklízeč zůstávala po něm spousta odpadků a když nás zahlíd tak si odplivnul a řek že láska je všude samá láska a že se na to vysere
silent night
do sněhovejch děr
do děr zdeště
do děr psích
a do děr lednovejch
Kubánská noc
Kubánská noc na hlavním nádraží
Leica Gallery Prague vás zve na večírek - KUBÁNSKÁ NOC, který seuskuteční u příležitosti návratu Galerie ve vlaku do Prahy. KDY: 20. 9. 2007 od 20hKDE: hlavní nádraží - hala vedle Fantovy kavárnyVSTUP: 50Kč se vstupenkou LGP (info na www.
1:03
No právě
Začínáme tam kde jich spoustu skončilo
Jeden večer jsme celej promlčeli
Jak jsme se snažili najít co máme společnýho
stařenko
stařenko
vidím tě ve starym pokoji
spoličkou na rádio
se zapadajícím sluncem
byly dny kdy
byly dny kdyrozpálený město vymetla bouřkapsi zmoklitoulavía pavučiny se potrhalynapršelo nám do snů
vjednom smíchovskym činžákujsi špatně usínala pro svý první láskyzatímco já jsem ty svý vodil pod tvejma oknamakřece
byly dny kdypavlače zapadaly sněhema dole na ulicijsme si nevědomky vstupovali do řetízků svých stop
rozechvělíjsme se po letech potkali na opačnym konci městaa byli jsme tak cizíjak jenom jsme seve stejný části nábřeží kdysi vysnili
SLIMEJŠ PLATEJZ
Slimejš… PLATEJZ . Se valí ulicíSlimejš…PLATEJZ . Očička kulícíKoupil dnes novou adidaskuNa baru svedl fantomaskuA dobrou náladu má( yeááh )tak tak tak mi řekni pročje je je je jéminého má každej tak rádSlimejš…PLATEJZ . Se valí ulicíSlimejš…PLATEJZ .
noci
spíša kapky byrozpily obrázky z vodovejch barevkdyby to šlonocise dají pročekatroztečou se ti pod rukamanechceš je nechat jít někdyspíš apřicházíš o dlouhý pohledy z okeno město na který popadaly hvězdyo snění s otevřenejma očimapotomse potkávám jakslyším když ses smálaobajak jsme se smálijak já jsem při tom myslel na to že včera jsi byla s ním jak obajsme na to myslelijak každej zvlášťpřicházíš o konec toho deštěpřicházíš nad ránempřicházíš o ty rozpitý obrázkyněkdy.
i ty mi tou nocí
i ty mi tou nocíbudeš se zdátprosincovym ránemco zabolízhořkne a já si jí tisíckrát zopakujuzase se zeptášco dělaj v zimě šnecijestli spějto vo to né mají ve sněhu jablečnou díruzašeptám v duchu a trochu mě zarazíjaktože si mě slyšelaza oknem mlhaod pouličních lampzrezlá o zdise nezastavíale můžu i lhátintimitou nocíprosincovym ránemco zabolí.
omámená
po nábřeží šli jsmea měsíc svítilaž se mi zatočila hlavarozbíjel se o dlaždice o kameny o řekupůjdu sem sámjen s cigaretou kdybys mě někdy opustilaobláčky páry když nic neříkášnech jeplouta pakvítrserve z lip pár hrstí lístkůrozletěj se mi do dušezaplní pasáže a kabarety a oranžová s černoupoloží se na hladinuna labuť jedinou co utrhla sesamotnoubloudivouumělou.
tančíš
leť si leťkroksunkrokzpíváša jako marionetka co šílí pláčestíny dnů mi podávají rukupořezanouvečerem nejsišálky kytek mají šátky kolem krkuprovázky z listí sinedones domů těprosímměsto olízlo okna tmou slyšelasjak spadlaa zlomila si vaznerozumíš myslímránům taky zatrne když narodí se a chodníky se houpoukroksunkrok tančíš abys zapomněla.