25.03.2009 23:16 |
K dílu: Marie
|
Bariera
|
Děkuju! Dnes jsem ji našla :)
|
14.01.2009 17:53 |
K dílu: odjel jsi do velkého města Prahy
|
Bariera
|
Já jsem taková old-school trochu :) Děkuju za návštěvy!
|
27.12.2008 20:05 |
K dílu: dychtivý vítr v soustředných kruzích
|
Bariera
|
"Však to není pamflet" je hodně vtipná poznámka :) Čtu teď vynikající román, hned Ti o něm napíšu. A báseň je moc zvláštní, připadá mi hodně ztracená sama v sobě. Jako bys někomu dala vlastní zbytečnost, už Ti bylo konečně dobře a on Ti ji chtěk vrátit. Ale ty jiřičky... Ty jiřičky...
|
16.11.2008 23:11 |
K dílu: tón slova
|
Bariera
|
tíha přiřknutá těm krokům jim nepatří
potichu potichu v jehličí se dýchá snáz
krásná, těžká, zatežkaná... zároveň hrozně hravá...
nemne mne
silná, Barunko
|
11.11.2008 10:45 |
K dílu: odjel jsi do velkého města Prahy
|
Bariera
|
Děkuju moc, já právě chtěla, aby to působilo trochu vtipně, ty zdrobněliny a tak.. To se asi nepovedlo..? :) Děkuju!
|
26.10.2008 10:21 |
K dílu: nahatá báseň
|
Bariera
|
Hrozně silné vyznání. Neumím to napsat. Dostalo mě to. Najednou vím, nad čím zrovna teď musím hodně přemýšlet.
|
05.10.2008 22:15 |
K dílu: chytni ho
|
Bariera
|
"noc studi je tu kluzko kdyz se rozhodujes
kym budes
kam pujdes"
Líbí se mi moc, jak pro ten cit hledáš vhodná slova, přirovnání, jak ho sama hledáš v téhle básni. Jak se Ti celý vyjevuje a jaký k němu získáváš odstup. Jakoby se v té básni měnil s náladou i celý příběh, to je silné.
|
27.09.2008 12:02 |
K dílu: -
|
Bariera
|
Jojo, dostat se sem vypadalo opravdu nemožně, přitom to velice žlutě svítilo a upozorňovalo mě to, že si to chci hodně přečíst. Jména pro všechny a všechno!
|
27.09.2008 12:00 |
K dílu: zvíře
|
Bariera
|
"a usínáš jako divoce se nadechující plavec"
Nádherná, silná, krásná a úderná pointa na závěr.
Líbí se mi moc a je mi z ní smutno.
|
14.09.2008 14:01 |
K dílu: má největší báseň
|
Bariera
|
Takhle vypointované básně jen tak někdo nepíše! :) A jak silné je to vyznání... *
|
14.08.2008 15:15 |
K dílu: hladká
|
Bariera
|
christopher kenneth: Já ale vůbec neřekla, že by někdo nemohl kritizovat to, co nepíše, to by přece nemohl nikdo kritizovat nic, co není jeho, což je absurdní stav, který k ničemu nevede, protože, jak dobře všichni víme, kritizovat sám sebe není příliš objektivní. Můj příspěvek do diskuze se věnoval pouze básni, ne nějakým obecným řečem o kritice. Ale závěrem s Tebou naprosto souhlasím, nic než psaní Tě dál neposouvá... Takže, Markétko, piš! Já si myslím, ale osobně to nedodržuju v psaní básní, že je dobré zkoušet psát různými způsoby a nezaměřovat se jen na chrlení pocitů, které bývá nejčastěji nelogické a intuitivní, takže se pak může lehce stát, že je báseň jenom beze stavby, bez rytmu, vychrlená jen tak, protože napsat ji někomu pomohlo si třeba něco utříbit nebo si jen tak ulevil od bolesti. Psát básně o obyčejných věcech, o stole, o lampě... Zkoušet vytvořit pointu, která opravdu funguje a má spád... Ovšem je otázka, co chceš básní říct, jestli nemá pro spoustu lidí tady opravdu charakter léčivý, ne umělecký. To už ale neptaří k dílu, to jen spíš mě tak vede ruka...
|
03.08.2008 19:19 |
K dílu: hladká
|
Bariera
|
Nemyslím, že jen poslední verš je solidní. Líbí se mi ta hravost a hledání, přemýšlení o sobě jako o básni? Líbí se mi, že ta báseň jakoby někoho popisuje a uprostřed ní se najednou objeví "škrtím" - takže to celé jsi Ty? Nebo jen jedna Tvá část? Nebo na tom vůbec nezáleží a je to jen pocit, který Tebou prochází? Připomnělo mi to Sašu Berkovou, ale vůbec nevím proč, její poetika je mnohem drsnější a ironičtější, ale nějak jsem si tak vzpomněla na její ženské povídky.
|
09.04.2008 23:52 |
K dílu: Palackého zastávka
|
Bariera
|
Sen o Islandu se rozplyne na zastávce...
"nechci být sama, kde jsme byli spolu" to je nádherný a moc působivý konec. t
|
09.04.2008 23:49 |
K dílu: V čase nula, v čase,který není
|
Bariera
|
Tahle básnička se mi hodně líbí, jen mi přijde zbytečně doslovná v těch dvou částech s barvami a dětmi. Je krásné je tam mít v kontrastu k prázdnu a nekonečnému prostoru, ale ten kontrast podle mě čtenář najde sám v sobě při čtení. Konec se mi líbí moc! t
|
09.04.2008 23:46 |
K dílu: Chroupat dehet
|
Bariera
|
Chroupání dehtu je hodně surový obraz, stejně jako tahle básnička. Líbí se mi, jak popisuješ zcela jasně a zároveň metaforicky své pocity a zároveň je hned ironizuješ. Jen ten konec s Mickeymousem a Liškou Bystrouškou mě vrhl někam jinam, kde jsem nechtěla být. Najednou se pro mě tahle abstraktní báseň stala konkrétním výrokem a mi přišlo jako škoda.
|
01.04.2008 20:57 |
K dílu: Židovská nevěsta
|
Bariera
|
krásné obrazy - šaty z labutích stenů, lehčí než čas... má krásnou atmosféru...
Jen tam máš trochu překlepy - osudovější a pak máš dohromady jako tisíce
|
22.03.2008 20:20 |
K dílu: ***
|
Bariera
|
Děkuju, Kájí..
|
19.03.2008 20:06 |
K dílu: ela
|
Bariera
|
jak lehounce je možné odvyprávět příběh kolejového konce jedné ely... má skvělou atmosféru, trochu děsivou a zároveň lohočkou, jako by to vyprávělo pírko, co zrovna letělo kolem.. t
|
19.03.2008 20:03 |
K dílu: myslím, že už nebudu psát
|
Bariera
|
Kájenko, to je silný moc. šeptám, že to je něžné a vroucí a celé zevnitř napsané. tak asi, jak se člověk bojí psát a psát nechce, protože je toho v něm až příliš moc...
|
19.03.2008 19:58 |
K dílu: sedm
|
Bariera
|
Sedm jako sedm dní? Sedm je šťastné číslo.. jaro má být šťastné? Musí se tahle báseň vůbec vykládat? Je hrozně silná tím, co chce říct. Rostliny by měly růst dovnitř sebe a pak by byly krásné..? Myslím, že jsem tuhle báseň vůbec nepochopila, ale cítím ji teď nějak v sobě... t
|
18.03.2008 23:51 |
K dílu: Námořní bitva
|
Bariera
|
když se hraje o důvěru, tak se taky potápí? :) T!
|
14.03.2008 22:58 |
K dílu: rozechvělé tichosti
|
Bariera
|
Krásná hra se slovy! Něžná, tichá a trochu skličující atmosféra probarvená slunečním odpolednem začínajícího jara. Tak nějak jsem si to vymalovala :) t
|
14.03.2008 22:55 |
K dílu: som tak trochu do vetra
|
Bariera
|
Vypointované, vtipné a zároveň štiplavé. t
|
14.03.2008 22:53 |
K dílu: instantne slova
|
Bariera
|
Nevěříš, že to sladké může být pravdivé? Jak se poznají instantní slova od těch "pravých"? Možná to bude jejich přípravou. Líbí moc, jednoduché, prosté, sdělné, nutí k zamyšlení a jakési zvláštní bilanci sebe sama. t
|
14.03.2008 22:50 |
K dílu: nahy v holej vete
|
Bariera
|
Aspoň jednou říct něco průzračného, co nejde ušpinit a je to pravda? Krásné téma! t
|
11.03.2008 21:59 |
K dílu: Hlušina
|
Bariera
|
vlasy barvy deště! Máš krásné obraty zajímavé na pohled i do hloubky.. t
|
11.03.2008 21:57 |
K dílu: Nepovídání
|
Bariera
|
"Němá je bída osamění" krásný... t!
|
29.02.2008 15:08 |
K dílu: eat yourself
|
Bariera
|
já se té básničky bojím... ale tak moc, že musím dát tip.
|
19.02.2008 16:51 |
K dílu: dítě
|
Bariera
|
"dnes budeme všechno trávit jako dospělí"
taky jsem si ji musela přečíst ještě znova..
|
13.02.2008 18:20 |
K dílu: do rohu se nedá schoulit
|
Bariera
|
Děkuji moc všem! Ta básnička vlastně není o mně a ani pro mě. Je pro někoho jiného.. Děkuju vám!
|
06.02.2008 00:35 |
K dílu: TY
|
Bariera
|
ustřihnu ti křídla, ať mi neuletíš... t
|
06.02.2008 00:35 |
K dílu: TY
|
Bariera
|
ustřihnu ti křídla, ať mi neuletíš... t
|
27.01.2008 11:16 |
K dílu: Co přiteče se slunovratem?
|
Bariera
|
skvěle vymalovaná atmosféra, tato báseň mi přijde jako obraz, jako bych tu vodu i cítila v puse, líbí moc *
|
27.01.2008 11:12 |
K dílu: Došel mi cukr
|
Bariera
|
jen mi do oka
vletěl střep
z rozbitého zámku v oblacích
krásný obraz, zklamání, ztráta iluzí, naděje, ale nic patetického
cítíš?
už taky nemám páteř
další krásné místo, naprosto jednoduchá a přímá seberefkexe a přitom sama k sobě velmi krutá a neúprosná...
dveře za kterýma se tančí valčík - to mi přijde jako obraz z Lynchce, tančí potichu, bez hudny, slyšíme jen klepot podpatků...
*
|
27.01.2008 11:08 |
K dílu: Nepadat už
|
Bariera
|
ta báseň je vlastně doceka krutá. Po první sloce se mění v jakousi hru se slovy, s písemny, se zvukomalbou.. Připomíná mi údiv dítěte nad tím, že někomu ublížilo a ono si přece chtělo jen hrát.. Ale ten údiv není dětský, ale dospělý, protože tenhle člověk věděl, že ublíží.. *
|
27.01.2008 10:59 |
K dílu: Já
|
Bariera
|
Jsem jen jeden letokruh ve stoletým stromu
asi tak někde u prostřed.
ta tohle tip, je to nádherná metafora naprosto všeříkající, jednoduchá, bez sentimentu, prostě jen říká, jak to cítíš *
ten zbytek mi připadá trochu doslovný, ale to je asi pro ten sentiment, kterého se v takových citlivých chvílích nedá zbavit, to je jasný, to znám :)
|
13.01.2008 21:34 |
K dílu: tebou teplo
|
Bariera
|
kapitan: Děkuju..
|
11.01.2008 20:18 |
K dílu: mám rýmu a Ty u toho nemůžeš být
|
Bariera
|
Děkuji všem :) "chybí mi dechu" mi přišlo jako taková malá hádanka, možná příliš jednorázově použitá...
|
11.01.2008 20:10 |
K dílu: figurína
|
Bariera
|
Santi: Děkuju! A promiň, žě Tě píšu tak zkomoleně, nemůžu ten Tvůj znak najít na klávesnici...
|
11.01.2008 20:07 |
K dílu: figurína
|
Bariera
|
Avox: Já tam chtěla dát ještě mezery, hodně mezer, aby to nebylo tak malinké, ale počítač mi protestoval.. Prostě mi přišlo, že tohle musí být malinké, ale můžu to zvětšit, jestli se chceš soustředit na obsah :) To mě mrzí, jestli to tak narušuje.. Každopádně děkuji, že jsem v oblíbených, to bych vůbec nečekala :)
|
05.11.2007 14:16 |
K dílu: stýskání pro Anetku
|
Bariera
|
zuzuzu: Myslíš úvodem prolog nebo název? Je to celé z jednoho pocitu, jen jsem si hrála s jeho rozvíjením, tak asi proto monotónnost.. Ale kýčovité jsem to nechtěla.. Možná jsem byla moc dojatá, což mi přišlo dobře, ale nejsem tím pádem moc schopná následné reflexe. Musím se nad textem zabývat míň jako nad pocitem.
|
04.11.2007 23:31 |
K dílu: červená farba mesiaca
|
Bariera
|
červený měsíc musí být strašně krásný *
|
04.11.2007 23:29 |
K dílu: zdá sa mi ?
|
Bariera
|
co to znamená "vyhúta"? Mně je to teda trapné, že se vůbec ptám... Kromě toho, že tohle slovo neznám, se mi ten obraz plný barev a spletenců snových líbí *
|
11.09.2007 19:54 |
K dílu: Next round
|
Bariera
|
To je úžasný, že to vypadá jako říkanka a postupem času a čtení zjišťuješ, že pod každým slovem je něco jiného a že je to celé tvrdé a nakonečné jako koleje. A neživotné jako socha z masa. *
|
01.09.2007 16:54 |
K dílu: zapomenutá v máku
|
Bariera
|
Katugiro: Děkuji moc za odpověď! Už rozumím,jak jsi to myslel. Možná se motám ve frázích, občas mám někde dobrý a originální nápad, ale je jich příliš málo na to, aby zaujaly. Zkusím psát víc promyšleně, ne jen tak se točit ve slovech. Děkuji, Katugiro!
|
01.09.2007 12:51 |
K dílu: z dálky
|
Bariera
|
Poslednísklenička: To se Ti zdá být tak smutná? Já právě vůbec nebyla smutná, když jsem ji psala, to je zvláštní... Vůbec mi tahle básnička nepřipadá smutná :) Ale děkuju za návštěvu a za červánka :)
|
30.08.2007 01:42 |
K dílu: zapomenutá v máku
|
Bariera
|
Mořský koník: Děkuji za návštěvu :)
|
30.08.2007 01:41 |
K dílu: zapomenutá v máku
|
Bariera
|
Katugiro: Děkuji tedy moc za kritiku. A co myslíš tou ošoupaností? Že jsou slova příliš plytká a po povrchu? To by mě zajímalo.. Hledat více obraznosti? V sobě i v knihách? Jsem moc ráda, že jsi napsal, potřebuji asi více takových kritik, abych si právě vytvořila osobní jazyk a nepsala jen ve chvílích, kdy mám potřebu se vyslovit, ale psala více promyšleně.
|
28.08.2007 22:49 |
K dílu: ponory prahů
|
Bariera
|
Báseň jakoby ze zamčené obrovské tmavé stodoly, celé prázdné... Plné vůně potu, těžké hlíny, sena a smutku. Vzpomínek které spadly z rukou, nějak se provlékly mezi prsty jako otěže.. Líbí se mi moc, připomíná mi nějakou mou tmavou stodolu, kterou ale chci nechat zamčenou. Zvláštní a moc silná ***
|
12.07.2007 23:48 |
K dílu: přiznání holky co teď tajně kouří za školou
|
Bariera
|
Drozd - No tys mi dal, kamaráde! No co říct k tomu! Obhajovat se mi nechce a myslím, že ani nemusím :) poetická slepá ulička? Možná, nějak si frčím ve svým stylu a asi je to na škodu... Pro mě tohle třeba nějaké přiznání je, právě i tím, že ta holka kouří za školou.. Ale jasně, děkuju za připomínky, asi jít pryč z malovanejch obrázků a zaměřit se na výpověď bude lepší. Tak se měj, chlape! A moc nesomruj :)
|
10.07.2007 13:37 |
K dílu: paralelní vzájemnost - imprese
|
Bariera
|
Tahle je úžasná! Hrozně se mi líbí ten vývoj z hravosti do smutku, fakt moc krásná! Jako by ses snažila být veselá, jen tak si psát, hrát se slovama, ale pak Ti bylo stejně smutno a muselo to ven. Fakt mě moc vzala.. ***
|
10.07.2007 13:08 |
K dílu: Po rubu líc
|
Bariera
|
Je velice drsná, taková bolestivá a bolest vyvolávající. Představuju si holku, která si vrývá svoje nehty do krku - zvláštní... Vlastně vůbec nevím, jestli se mi líbí, asi spíš ani ne, vyvolává velice silné pocity a asociace - vidím barvy a jakoby cítím vůni nějaké temné garáže nebo tak něčeho... A fotma velice zajímavá, z otazníků čiší zoufalství.
|
10.07.2007 13:00 |
K dílu: tohle není poezie, ale být slyšen to je jako by člověk vážně byl
|
Bariera
|
Mně se právě líbí Tvoje forma, protože se jednotlivé verše dají číst mnoha způsoby a tím pádem i vyložit mnoha způsoby... Ale těžko říct, já si s tím Tvým bludištěm ráda hraju, ale možná kdybys byla více uspořádaná, jednodušeji by se to četlo. A tahle báseň se mi moc líbí, je to taková surová lyrika.. *
|
10.07.2007 10:15 |
K dílu: přiznání holky co teď tajně kouří za školou
|
Bariera
|
avox - občas jsem si dala lízátko do pusy :)
zuzuzu - ten prolog jsem právě hrozně si uhýčkala, potřebovala jsem předtím ještě něco říct
|
10.07.2007 10:11 |
K dílu: vlastně myslím, že doutnám...
|
Bariera
|
natáhnout past kolem celého lesa - to je skvělý, sám sobě líčíš tu past a zároveň na ni jakoby zapomínáš, aby ses do ní musel chytit znova a znova. Moc smutná, působivá
|
10.07.2007 10:06 |
K dílu: název není důležitej
|
Bariera
|
Mně se ten konec líbí moc... A název není důležitej právě pro ten konec, ten to totiž tak uzavírá.. Líbí moc *
|
16.05.2007 20:01 |
K dílu: přízemí
|
Bariera
|
Brubarbucha: Děkuju :) Ty taky! Se trochu stydím teď... :)
|
15.05.2007 20:00 |
K dílu: přízemí
|
Bariera
|
IVO: Děkuji. Je to možná takové místy vymalované... Teď si to čtu alespoň s trochou odstupu, někdy se přistihnu, že si vymýšlím působivost místo abych působivě psala..
|
15.05.2007 19:59 |
K dílu: přízemí
|
Bariera
|
Brubarbucha: Já Ti zapomněla odepsat! Děkuji! :) Neumím malovat :)
|
15.05.2007 19:15 |
K dílu: bez konfrontace
|
Bariera
|
Jsi k sobě velice tvrdá.. je to smutné.. nevím, co k tomu říct.. jako bys přišla bolestí o ruce, nemůžeš si jimi zakrýt oči.. "Aby pro cit stačila.." nelítostné... ne-lítost.. lítost je lítá a létá bez křídel.. *
|
15.05.2007 19:07 |
K dílu: málo záleží času na kameni
|
Bariera
|
Je to zvláštní.. Mám pocit, jakoby to byl úryvek z nějaké matematické sbírky o životě.. Snaha okleštit životní názory a moudra do krátkých srozumitelných vět s logikou, všechno podle pravítka. A přitom tak nelogické a nereálné - socha přece musí být ztuhlá.. Jinak to není socha.. Líbí se mi, i když jí moc nerozumím.. Hraješ si s formou, zkoušíš nové věci, to je moc zajímavé, opravdu. Příručka o matematice života...
|
15.05.2007 19:02 |
K dílu: ušlechtilost kaštanů násobí okolí
|
Bariera
|
Je to jakoby rozhovor, nebo aspoň mně to tak připadá.. Jakoby si Ona povídala s Ním nebo mu spíš četla myšlenky, On je v závorkách, protože si nerozumí.. Kdyby si rozuměli, taky by to bylo bez závorek a bylo by to ucelené, jkao rozhovor, ne jako mlhavé věty mezi větami. Jako kaštany ležící na zemi na podzim.. Ze začátku je všichni radostně sbírají, ale pak pak je nechávají ležet, protože je jich všude plno... Tak si připadáš? Jako kaštan, kterému okolí znásobuje bolest...? A tím jsou ušlechtilé, když tuto bolest vydrží? Nebo když ji pojmenují? Moc se mi líbí, je jiná než většina Tvých věcí a zároveň velmi sdělná... *
|
29.04.2007 09:49 |
K dílu: frekvence prázdna
|
Bariera
|
Hrozně se mi líbí ten prolog, hned se čtenář zamyslí, jestli vůbec může patřit do nějaké kolonky a jestli do níc patříš Ty... Je potřeba si tuto báseň určitě přečíst znova, ale zase mi přijde, narozdíl od Tvých jiných, docela civilní. Navrací se trochu k těm smutnějším, pohcybovačnějším, ale má jakýsi sakrakstický podtón. Proč se lidi staví do nějakých řad, proč se řadí do škatulek? Může to taky být? Také tam velmi zvláštně ukazuješ svůj vztah k lidem, jako bys mezi ně ani nepatřila, je to velice citové, osobní.. A smysl má rozhodně. Jestliže vyčerpáváš samotu pro někoho, aby ji pak nezažíval a sníš o něčem lepším, normálním, osobním... Pak jsi velmi silná a odhodlaná. Jsem rozhodně pro: PIŠ! :)
|
20.04.2007 20:18 |
K dílu: plápolání
|
Bariera
|
Poslednísklenička: Děkuju, princezno...
|
20.04.2007 20:17 |
K dílu: plápolání
|
Bariera
|
Brubarbucha: To je v pořádku, i za rychlé kritiky děkuju!!! :) Taky se opatruj! Hezké slunečné dny!
|
16.04.2007 23:35 |
K dílu: subjektivní pranýř "dialogu"
|
Bariera
|
Ale píšu to o Tvé věci :) A dá se v nich všech najít ještě mnohem víc a víc.. Já děkuju :) Taky se měj moc hezky! Jaro je tu, všechno kvete kytky stromy! A opatruj se!
|
15.04.2007 23:13 |
K dílu: subjektivní pranýř "dialogu"
|
Bariera
|
Krásně si hraješ se slovy! Ty samy vytváří zvláštní spojení úžasně znějící, ač nelogická a musí se v nich hledat význam. A najespíš mají významů více než jeden, někdy i tolik, kolik je ostnů na jedné větě. Líbí se mi moc, je zajímavé, jak propojuješ zcela pocitové výkřiky s dobře promyšlenými verši, které obracejí význam nebo ho úplně ruší a dávají tak dojem nelogických částí spojených dohromady, ale ono tomu tak není. Otevírám si slovník při čtení této básně a otevírám si ho ráda! Je to takový filozofický lektvar, ze kterého se kouří voňavé vůně ahoří v něm stránky z traktátů nečtených filozofů i strany ze sbírek romantických básníků. Dlaně mi nemusí popisovat - to je prostě nádherné! *
|
03.04.2007 22:57 |
K dílu: Vlakem
|
Bariera
|
Brubarbucha: I Tobě! A děkuju :) Těším se na Tvoji další básničku!
|
02.04.2007 21:40 |
K dílu: Vlakem
|
Bariera
|
Vidíte, poprvé nepíšu o lásce a takhle to dopadne :) Děkuju za návštěvu, pane Drozde i slečno Brubarbucho! A ať vám to píše!
|
28.03.2007 19:01 |
K dílu: Vlakem
|
Bariera
|
Děkuji moc za upřímnost, je dost možné, že máš pravdu. Já asi i trochu chtěla, aby ta báseň byla přepjatá, protože mi nějak pomohlo zdramatizovat mou situaci do co největší míry a pak si oddechnout... Ale určitě by neměla být přepjatá v negativním smyslu, jak to myslíš Ty.. Možná se sama ztrácím v tom, co jsme chtěla říct a co jsem řekla. Díky moc a měj se hezky! :)
|
22.03.2007 23:06 |
K dílu: tvoření záporem alergie
|
Bariera
|
A já Tobě! :) pa
|
21.03.2007 18:37 |
K dílu: rozpolcené sepětí
|
Bariera
|
Moc se mi líbí.. Hrozně zvláštní spojení.. Představuju si, že procházíš kolem laviček v parku, jsi neviditelná, ale všechno vidíš sama. popisuješ to, hraješ si se světem, rozvíjíš si ho podle sebe. A pak najednou erinye, ty létají nad tebou nebo v tobě? Bohyně pomsty, krvelačné ženy... a poklidný život v parku s milenci, kteří nejsou stejně tak jako nejsou vzpomínky... Moc se mi líbí, opravdu... * úžasně píšeš!
|
21.03.2007 18:33 |
K dílu: tvoření záporem alergie
|
Bariera
|
Vybavuje se mi něco prastarého.. Knihy vonící inkoustem, ve kterých může být tato báseň. Voní i prachem let, je o smutku a pocitech, které tu jsou, byly a budou.. Krásně tu zní slova.. čechrá šustot.. Vítr si fouká tyhle verše.. a mezi nimi větu "řekni nám komu patříš, a povíme ti, kdo jsi", hledají se cetsy a tím se ztrácejí.. Někdy stačí krátká metafora, která všechno obejme a pak už to není. Smutek není? Krásná báseň, moc krásná a stejně melancholická a úžasná jako uvadající květiny nebo vytrhávání listů ze staré knihy. ***
|
23.02.2007 09:36 |
K dílu: štěpová jablka
|
Bariera
|
To dokážu napsat, protože to vzbudíš Ty :) Já děkuju, že mi chodí avíza na Tvoje věci :) Hezký den a vůbec! Pá!
|
21.02.2007 20:03 |
K dílu: štěpová jablka
|
Bariera
|
V dětství všechno vonělo jinak a znamenalo jiné věci, barvy kolem, zážitky... V dětství znamenala láska to stejné co důvěra.. vděčnost za ty teplé barvy podzimu a radostný úsměv? Třeba jsme to ještě nepropásli.. A pravda je jen jedna třeba do chvíle, než objevíme jinou? Nebo už je navždy? Proč tolik bolí, že se nemůžeme vrátit do dětství, kdy nás konejšení uklidnilo a kakao zahřálo a.. To byl svět barev a kontur radosti. Jako malí jsme se také měli víc rádi... A víc jsme v sebe věřili, nebo méně ješitně a nabubřele, víc opravdově. Taky jsme věděli, že ten náš druhý jediný přijde. Prostě jsme to věděli, tak proč to nevíme teď? Z Tvé básně na mě zůstala hnědá barva, nevím vůbec proč.. A vůně jablek, ne octu. Opatruj se, pa! *
|
16.02.2007 16:12 |
K dílu: není vidět
|
Bariera
|
Brubarbucha: Bylo to první, co mě napadlo, možná se sebelítosti snažím nějakou kličkou vyhnout a ona se objeví zezadu! Alte třeba soucit se sebou je jen si rozumět.. I když to zrovna určitě neude můj případ, ale zní to hezky :) Opatruj se, pa!
|
16.02.2007 16:11 |
K dílu: není vidět
|
Bariera
|
Drozd: Je to hrozná vlastnost.. Docela se jí bojím a snažím se ji vyhánět.. A myslím, že takové hnutí mysli u nikoho nenastane :) Ale jinak díky! Ty verše mají tvořit takový oblouk, možná je to zbytečné... Vydat sbírku! Jsi vtipálek :)
|
16.02.2007 00:19 |
K dílu: Záchrana
|
Bariera
|
Usmáty_autor: Ten obrázek je úžasnej! Nádhera to je, opravdu, přímo mrazivá... Děkuji! :)
|
16.02.2007 00:17 |
K dílu: není vidět
|
Bariera
|
Brubarbucha: Děkuju moc... Ten soucit mě nějak honí.. Není to soucit se mnou, že ne? Doufám, že ne.. Někdy se bojím, že už občas soucítím sama se sebou.. Ale moc díky, vždycky se na to díváš tak nějak až hluboko, až do morku.. To je úžasný!
|
15.02.2007 23:59 |
K dílu: vyšší stadium vyvržení
|
Bariera
|
Tys to napsala, ty jsi zázrak :) Píšeš moc dobře, geniální slovní spojení... Přeju hezkou dobrou noc :)
|
14.02.2007 18:08 |
K dílu: vyšší stadium vyvržení
|
Bariera
|
Tentokrát se mi nikde nevyjevuje obraz, ale slyším hudbu - nebo spíš tlukot, skřípot, přerývané dýchání, vrzání... Jako bych i něco cítila, vůni hlíny, zatuchlé místnosti ve starém domě... A za tím vším je jemná a nádherně tklivá melodie, bez patosu, bez výčitek... Podkresluje vše okolo jako by byla naprostou samozřejmostí... *
|
07.02.2007 21:56 |
K dílu:
|
Bariera
|
Hezký den přeju! Je totiž jenom Tvůj (a Tvých jemonovkyň, ale to necháme být :) )Takže ať jsou polibky múz stejně sladké jako polibky mužů!
|
03.02.2007 11:59 |
K dílu: porcelán
|
Bariera
|
Brubarbucha: Děkuji moc, Ty se taky měj pěkně a ať něco píšeme i v dobrých rozmarech :) Těším se na Tvoji další věc! Hezký víkend!
|
02.02.2007 23:28 |
K dílu: Podzimní říkanka
|
Bariera
|
Přijde mi výstižný název. Podzim nás leckdy opravdu nutí k přehodnocování vztahů a citů a všech těchto citlivých věcí.. A říkanka o něm mu dává jakýsi punc - my víme, že to tak je, podzime, tak si s námi hraj dál, my to zvládneme i bez Tebe, jen ti splatíme daň. *
|
02.02.2007 23:25 |
K dílu: Červánky
|
Bariera
|
Šťastná. A já se taky cítím šťastná, když ji čtu a usmívám se. *
|
02.02.2007 23:23 |
K dílu: obrázek
|
Bariera
|
Líbí se mi, jak se během básně mění nálada a pocit.. Promyšlené, má to pointu. Doufání a pochyby.. *
|
02.02.2007 19:06 |
K dílu: porcelán
|
Bariera
|
Brubarbucha: Děkuju.. za pochopení... To s tím dítětem a tak, hrozně mě to dojalo, že jsi to tak poznala nebo tak.. A s tím melodramatem - píšu, když mi takhle je.. Ráda bych se naučila psát, i když mi je třeba dobře a nepotřebuju se zrovna s ničím vyrovnávat... Učím se to. Děkuju moc.
|
01.02.2007 17:40 |
K dílu: defragmentace
|
Bariera
|
Naprosto úžasná slovní spojení.. Vážně, co řádek, to perla, ať už je ta báseň o čemkoliv... Já jsem u vytržení... ***
|
30.01.2007 22:33 |
K dílu: Země bájného rozuzlení
|
Bariera
|
Hvězdný prach ve vlasech... *
|
30.01.2007 22:30 |
K dílu: Skleněné stopy
|
Bariera
|
Slyším šplouchání vody a jemný déšť.. Kapky po skle *
|
30.01.2007 22:22 |
K dílu: V zahradách bruslili medvědi z porcelánu
|
Bariera
|
Líbí se mi ty neskutečné obrazy jako lampy s řasami nebo vytrhané stromy... Ta báseň dává pocit beztíže, až se na konci ocitneme hluboko, až po kolena, zpátky v zemi, ne na zemi, ale přímo v ní.
Abychom je zapálili a počkali
Až vyrostou nové jabloně
*
|
30.01.2007 22:18 |
K dílu: Bez břehů
|
Bariera
|
prý.. prý.. přijde mi, jakoby to psal někdo sedící za oknem v barevném podzimu, nevím proč.. Nějak mi to vyvolalo barvu hned.. takovou zemitou, kaštanovou, pozdně podzimní.. líbí moc, působivá velice *
|
30.01.2007 22:02 |
K dílu: Muž, chlapec a dievča
|
Bariera
|
Líbila se mi moc.. Taky patří k mému nejdelšímu textu, co jsem tu přečetla. Nejvíce mě zaujal ten telefonát mezi dívkou a chlapcem, byl velice jednoduchý, strohý, bez jakýchkoliv komentářů a přitom mluvil opravdu sám za sebe. Velice chytře jsi dala najevo dívčin zmatek. Předtím jsem měla totiž pocit, že se vždy přikláněla k jednomu nebo druhému - chlapci nebo muži a jak najednou na závěr řekla: Aj ty, aj ty... Tak to najednou vyznělo jakoby se vzdávala, jakoby jí na tom nezáleželo? Chtěla jen slyšet jeho hlas? Nebo potřebovala vědět, že všechno bude dobré? Chtěla útěchu? Možná se pro ni svou neznámou tvrdostí stal také mužem... A na závěr, když se setká s houslistou, tak už na mě působila zcela vyrovnaně. Hlavní postava má moc zajímavý vývoj a velice hezky jsi ho vystihla. Jsem se do toho trochu pustila, tak snad Ti to nevadí :) *
|
30.01.2007 21:31 |
K dílu: Jo, kouřím.
|
Bariera
|
Některý věci, který nám zároveň škodí, děláme jen pro to, že nás udržují v rovnováze.. Vidím to jako obraz.. *
|
30.01.2007 19:18 |
K dílu: Sluníčka na stříbrné ploše
|
Bariera
|
vtipná *
|
30.01.2007 19:16 |
K dílu: zmrzni
|
Bariera
|
Ledové. Určitě si to zasloužil. *
|
30.01.2007 19:13 |
K dílu: Rozhovor
|
Bariera
|
Je úžasná.. Jak v sobě prováže kratičký příběh v několika obrazech.. Ty jsou tiché, ti dva se na sebe jen dívají.. a přitom se děje něco, co je poznamená zřejmě napořád *
|
30.01.2007 19:10 |
K dílu: víš...
|
Bariera
|
...Jen to nebe nad tvou postelí
bylo tak modré
že mě donutilo pochybovat...
Je zvláštní, jak si někdy hledáme a vymýšlíme a malujeme problémy, když nejsou... Nebe je příliš modré, něco není v pořádku.. Chápu to, jak jsi to myslela, nebo si to alespoň myslím :)
Malinko klišé asi ano, ale omluvy našim milým většinou takové bývají... *
|
30.01.2007 18:47 |
K dílu: Jsem velký básník z malé doby
|
Bariera
|
nakonec svět je tak malý... *
|
30.01.2007 18:46 |
K dílu: Je důležité nezhasínat aby prasata neztratila směr
|
Bariera
|
Moc líbí! Včera jsem napsala povídku o záměně rtů a višní.. *
|