Písmák Mračna
Ať mraky rozejdou se v mírua ty zas vidíš slunce plát. Jak to slunce nemáš míru,žhneš jako rozpálený plát. Kolem tebe je spousta blat,mezi nimi hledáš škvíru. Jak listy stromů umíš vlát,ač "neznaboh", máš svoji víru.
Balada bez bandity
Nemuseli jsme jíst v Ritzu,abych se s tebou měla královsky,u stánku jsme měli pizzu,nechtěla jsem šperky Swarowski. Stačilo, když jsi předčítala na nebi anděl z luny povstal. Předosti svoje nesčítalsa tím jsi mne, lásko, dostal. Když jsi mi dal slunečnici,byla obloha pro mne bez mraků,modrou chryzanténu, spící,dával jsi mi spíše z rozpaků.
Prám na suchu
Očizalitédo stěn poháru medovinysočínabité přemírou citů, hněvu, vinyZbořila palác,aby se ujistila,že usnei na troše slámy. V svých citech stálá,změnu pila,za dusnébouře s kulisamiNa voru už vzdaluje se,já jí přeji jediné,k bezpečí ji vlna nese,hlavně ať duše nezhyne.
Co na jazyku...
Do srdce vikýřemvniká pochybnost,citům tam chybí třempřes řeku hříchů most. Ty tři city:zášť s pláštěm bodrosti,smutek jen v košili,radost je v negližéSvaří nýtydobráků od kosti,jež rány posílí,srdci jsou nejblíže. A já se ptám,že vzdám se, vydělám. Tedy vše pro ziskjenom páchám.