Písmák Vykuklení motýla
Na svoje školní léta nerad vzpomínám. Vždycky jsem byl o něco menší než ostatní, nebyl jsem tak rychlý, tak obratný ani bystrý. Zkrátka řečeno, nezapadal jsem nikdy mezi ostatní děti a ty mi mojí odlišnost dávaly někdy dost krutě najevo. Občas, když nad tím přemýšlím, pochybuji o tom, že moje vzpomínky jsou opravdu skutečné, protože děti by přece měly být nejčistší bytosti na světě (když ne oni, tak kdo.
Vyhlídka
Vyhlídka
Hlavní problém, kterej řešíte po tom, co někoho vodděláte, je, co vlastně snim. Protože předtim na to ani ňák není čas, přemejšlíte úplně vo jinačích věcech a pak najednou zíráte na to bezvládný tělo a říkáte si, kam ho sakra dám. Na ňáký špekulování sem vopravdu neměl nervy, za každým rohem jsem viděl číhajícího fízla a tak jsem si řek, co já se tady budu namáhat, prostě ho hodim ze skály a ještě to bude vypadat, jako když skočil sám. Náhodou znám jedno místo, který je na tenhle oučel jako dělaný, tak sem na to šlápnul, abych tam byl, než mi ta mrtvola stačí zasmrdět moje nový fáro.
Kamenná slza
Pohled soch provázel zatmění
kamenná slza vzpomínky nemění
kde neplyne už čas
kde zadrhl se hlas
Černí?
Sto kroků zavoní po zmařených snech
Vyryté vrásky vdlaních těch
co bílou prošli a černí se vrací
Poslední dotyk sliby neodvrací.