Písmák Píšu
Píšu. černym perem,pro lasku šelemse každy den perem. S vlastní silouřežou mi srdce piloua nevědí konce. Láska.
je čas jít
je čas jítdo horoucích pekels rukou od krvetam odcházím dál snít. V srdci mě něco tlačítvůj pohled je krásnyale komu to stačí. bez touhy. Je čas jít do horky lávyze slzami na tvářipro tvůj hlas se ponořímaž na dno.
Bojím
Bojim se stale lidem divat do očí. i do těch co mám ráda,bojim se že selžu. i do těch co miluju,bojim se bolesti. Jako těch, co nenavidím,bojim se že mě začnou nenavidět.
ne
Za usvitu usínástín mu leží na tváři,ač nechci. nostalgie začínáčtu si tiše v diáři. S velkou vervou se snažím,ale nohy se mi podlamují,ptám se komu stačímkdyž se lidi nemilují. Pláču, křičím, krvácím,týhle cestě nestačím,ne mě se nezdáže penězma a majetkemže stává se svět bohatším.
Vztek
Do mý špinavý dušešeptat můžeš,na misto my kůžeradči stůněšStojim v hladě vztekusakra nevim co s tim,slova hrnou se z krku,přes slzy nevidim. Čistá krev se line,možná bude líp,nevim co se stane,snad už bude klid. Od my černy dušea nacpanyho srdce. Nevim jestli se ještě můžetady věřit lásce.
prokletí
Vane vítr od severní stráně,ten jediný mi hladí vlasyten jediný my utírá slzy. zpomalý mý prokletí,před smrtí. Nevěříš. oči lžou, usta lžou,mě s usměvem na lícíchpřed smrtívás zcela zahltí.
Nenamlouvej
Nenamlouvej nic bohům o tvý nevinnosti,Nemluv ksluhůmVtýhle společnosti. Vkrajině krásMyslíš si že to půjde snáz,Vzpomen si na třpyt mých očí. Stojíš o znameníO tom co vtobě pramení. O mym hrobě…Nenamlouvej bohůmO svý skázeŽe slaskou to jde snáze,Když buduješ si hráze.
Pro kus světa
Pro kus světa,pro kus přírody,pro všechny lidi,nechceme utrpení. Bolesti je ve všem dostislz ještě víc,jako i strašny zlosti,z lásky uděláte nic. Ve víru děště křičíme,na celej svět, v bolesti se krčíme,pro pár hnusnejch vět. Pro kus místa na světě,pro pár černých duší.
Zlej sen
Zlej sen se mi zdál. z otroka stal se král,ještě se mi smál. Zlej sen z kteryho se probírám,den kterej k smrti proklínám. Podléhám květinám.
Je tu
Je tichá noc,ptáci už dávno na jih odletěli,je hustá mlha,to abychom svítit hvězdy neviděli. Je tu tvůj smích,stale se v něm topímje tu tak brzy snícha já . nevím čeho mimo tebe se tak asi chopím. Krajinou ospalou se vlní studenej vzduch,v lesích se scházeji kancinad někym se už uzavírá kruh,někdo je fakt v koncích.
Uprostřed lesa
Hledím uprostřed lesajak nadějě klesáZ mraků spouští se zas dešťsnažim se ho zastavitale nemůžu ani ten svůjchci řícttak se podívej, tak stůj, jsem tu i já. Mlčky přivírám očichci tě hladit, tobě pohled stačí,snad ten příštíbude sladčí. Vítr mi hladí vlasynejseš to tys moudrýma očimasnad bych měla poděkovatza ty zlatý časykdy si to byl ty. V lesese mi duše třesenevim,mám mlčet nebo řvátmám se o tvy velky srdcervát.
ano je to tak..
Ano je to tak. světelný blesky na obloze. jsou bez tebe tak. temný.
S Tebou
S TEBOU. S tebou. to je jako lucni kvetina,jako hladina co po usvitu usina. Jako vila co tancuje po loucejako jeji nohy co tancuji lehounce.
pro maminku
Bilá stránka noční shánka. Bílá, nočníjako lampa co hoří celou nocjako láska a její moc. Moc plná láskytouha skrytá v duši. Duše Může.
chybíš mi
Chybíš mi jako voda,bez ní se žít nedáchybíš mi jak květinatak špatně se mi usíná. Chybíš mi jako duha,nechci bejt třetí, ani druhá. Chybíš mi po ranubez stesku jen tak nevstanu. Chybí mi tvy dotykynajednou tak daleký,chybí mi tvá přítomnostnechci mezi námi žadnej most.
deprese
Snad si mě už odnesenebo řekni co děje se že tady jsou deprese. Třese se mi hlastřesou se mi ruce,to já věřím v násproč to nejde hladceJe touha prchavá. Je láska klam. V samotě mě tu necháváco z toho mám.
srdce bolavý
Srdce se mi páře,rozplyne se v prach,potkávat jen lhářea hrát v jejich hrách. Ve hře chlastuve hře automatů,proč zrovna tuhle cestu,možná si tě pletu. Ale tvůj smích,sakra to bolí,bůh lásky na chvíli stich,ale mlátí mě holí. Srdce mi pukámožná chce něco říctsnad mi to už říká,že jsem si tě mohla splýct.
prokletá láska
Do stopů tvých řas ktery odnesl mi čas. Napíšu pár vět vše nechám na osudu, nemůžu změnit svět. Láska prokletá tvy rty nepolíbeny láska možná vykvétá Tvý tělo. chci tvý dotyky zkaženej svět musej bejt tak daleký.
zlej sen
zlej sen se mi zdálz otroka stal se králještě se mi smál. zlej sen z kteryho se probírámden kterej k smrti proklínám. Podleham květinám. Zlej sen je realitaz klidu se stala kalamitaz lásky se to odečítá.
snění
Mý vlasy jsou krásný,
ty se jich nedotýkáš,
děláš ze mě blázny,
s bolestí se nepotýkáš.
černá
Na černý podlaze
mě deprese odveze.
Kvůli lásce, kvůli nenávisti
přelámu si všechny kosti
uprostřed lesa
Hledím uprostřed lesajak nadějě klesáZ mraků spouští se zas dešťsnažim se ho zastavitale nemůžu ani ten svůjchci řícttak se podívej, tak stůj, jsem tu i já. Mlčky přivírám očichci tě hladit, tobě pohled stačí,snad ten příštíbude sladčí. Vítr mi hladí vlasynejseš to tys moudrýma očimasnad bych měla poděkovatza ty zlatý časykdy si to byl ty. V lesese mi duše třesenevim,mám mlčet nebo řvátmám se o tvy velky srdcervát.
smích a pláč
Jen kapka teče po tvářijen trochu to zabolíusměv ze mě nezáříani pro my okolí. Směje se mi studna v lesesměje se mi bůh na nebičekám co stane sekdyž mě zase políbíš. Za kratičkej časza tvůj usměvkouzlím ústaurčitě to znáš. Pro kousek solipro tvoji dušimě všechno bolí, vzduch mě dusí.
kroužiim
Krajinou se ploužimřvu, pláčua toužim. Tvym snům tajně sloužim. Neříkej nic,kromě pár dotykůhledám pořád víc. Od prázdnyho půllitrudo pracující osobychci slasthřející v pupiku.
je čas jít
-je čas jítdo horoucích pekels rukou od krvetam odcházím dál snít. V srdci mě něco tlačítvůj pohled je krásnyale komu to stačí. bez touhy. Je čas jít do horky lávyze slzami na tvářipro tvůj hlas se ponořímaž na dno.
nemám
nemám sílu skálynemám srdce z kamennetaky si už hrálina tvym hebkym rameněs tvym praminkem vlasůnemůžu odejit. slyšim z tveho hlasutak mi pověz jak mám žítkdyž nemám touhy ztracenyv dalekym doměv srdci velky kamenyjseš tu snad i pro mě Nemám sílu vstát a tebe opustitnemám sílu sokolapro tvoji sílu a tvůj klidbudu plakat dokola. Je hrad v daleky pouštinemám sílu tam vejítslzy se mi z toho spouštíže nebudu mit klid. Nemám srdce z kamenenemám železnou tyčchci spát na tvym rameněnež všechno bude pryč.
poslouchat srdce
kroužím v oblacích zase mě sráží na spacích obludnych stráží kteří mě nehlídají a já už zase padám bolest mou nevnímají kvůli mym snahám poslouchat srdce. Bloudíš kus opodál já mám v hlavě díru nepoznám. i kdyby si si hrál láska mi dává sílu. Probouzim se do stinů do zelenyho lesa dostávám se do splinů ze srdečnyho křesla.
zabloudim
Zabloudim zabloudim do tvejch vlasů, do tvyho tela, do tvyho hlasu, do tvy zahrady, do tvyho času. Nevim jak to dokážeš, jednym dotykem mně rozpalit, víc touhy už nenajdeš, stačí krásně pohladit. Zabloudim do tvy zahrady, kus přírody mi poradí, jak pohlait tě kapradim. pak i kočkám zavidim.