Písmák Legenda o čaji a kávě
Legenda o čaji a kávě
Ach, lásko. /vím, že nemáš rád, když ti tak říkám, neboť jsi příliš silný, než abys mohl pojmout slovo zviklané zvykem pouličních bab a batolat babylonských a nezničit jej již v samém zárodku jeho změkčilosti/Tak si představ - chtěla jsem si po vzoru toho mnicha Bodhidharmy, o kterém jsi mi vyprávěl, odříznout víčka, abych neusnula při čekání na tebe nad čajem zeleným, za nocí dlouhých, s klínem roztouženým/nemohla jsem tušit, že ty už tomu místu, odkud přišel na svět syn tvůj, říkáš nadále s ostatními rytíři nad pohárem dobrého moku frnda - nebo jinak. - už nevím, drahý/Ovšem já hlupačka nešikovná (občas jsi mi tak laškovně říkával), drže se stále dobře míněných rad tvé matky (když něco dělám, tak to dělám fortelně, aby měl muž radost), vyřízla jsem si s víčky také rovnou obě oči. Hrozné, viď.
Od splavu kluk
Od splavu kluk
let 9 - Ona a onZa loužové polívkys pampeliškovým drobenímplatil čekáním při výlukách vlaků. Na splavu hladil pohledemv slunce žár mžoural mě - slečnu polonahou. Pak svlečen trčelstín mužství sebe ukojenna plachtě stanu- do noci trčel. ---let 18 - ona a OnZa slintavé polibkypřed božským svrběnímplatil taháním při výkřicích vlasů.
Ve stopách
Ve stopách
Ve stopáchzůstanou stínempod lampou tou,co svítí jenna kroky chtěnýchbotlevnýchlepkavýchzmrzlinrozteklých,co děti odhodilymimoděk
a nevděkmaminku naučilvnímatpískoviště výskotjako poprvé,když spočinulav křídě bez tabulesamav nevědomí.