Písmák Sám sobě nic už neutajit
Sám sobě nic už neutajit,
Spojit se s každičkým listem v lese.
Spojit se, roztavit, zchladnout a jít,
tam, kam tě všednost nedonese.
10. 02. 2020
1
3
295
Vázané verše
Konečně uspokojená
Nad tou snůškou poezie
prožila si extázi
díky Tobě už jí odteď
opravdu nic neschází
04. 05. 2007
0
4
847
Miniatury, hříčky
Noční můra
Cítím jen stud, co ve tvářích krev zčeřil,
tak stará a přece jak děcko každou chvíli vzhůru.
V posteli, avšak rovna štvané zvěři.
Krčím se v pelechu před měsíčním svitem
07. 04. 2007
1
4
766
Jen tak pro radost
Variace na postmoderní téma
Srdce mé kdys vydalo se
na procházku po kraji.
Chtělo v dáli nalézt jiná
ta, co taky hledají.
07. 04. 2007
1
4
882
Miniatury, hříčky
Noc za úplňku
Už je tma a měsíc slídí, dívá se jí do oken
neříkám, že lhostejná je, má chuť běžet nahá ven
Ukázat mu svojí vášeň, ukázat se v svitu celá
malá, hloupá, divá žena. a teď řádně rozechvělá.
03. 04. 2007
8
9
947
Vázané verše