Dopis na rozloučenou...
Noc se chýlila ke konci a tím i večerní směna na CSI. Noční kluby se pomalu začínaly vyprazdňovat, aby se návštěvníci stihli aspoň trochu vyspat, než nastoupí do práce. Po ulicích ještě kráčely poslední prostitutky, kterým se dnes moc nevyvedly kšefty. Showgirls pomalu opouštěly podniky a vracely se do jejich malých bytečků, aby si konečně mohly sundat pěti centimetrové podpatky a zapadnout do peřin.
Samota
Samota je hrozný pocit,který člověka užírá. I ve spánku je cítit ta úzkost s ní spojená. A cesta ven se ztratila v dáli. Není nikdo, kdo by pomohl.
Za sklem
Vegas zářilo mnoha barvami, ostatně jako každý večer, každou noc. Ale dnes to bylo částečně z jiného důvodu. Na jindy docela poklidném okraji Hendersonu, kde je to jen kousek do nočních clubů a barů, hučely sirény a blikala policejní auta. Důvod byl celkem prostý-dopravní nehoda.
Utopenec na útěku
Vegas sužovala velká vedra, dosahující tropických teplot. Všichni obyvatelé tohoto nevadského města chodili lehce oblečeni a s nápoji v rukou. Ve všech kancelářích hučely větráky a obchody se slunečnímu brýlemi slušně vydělávaly. Na velitelství kriminálky to vypadalo podobně-všichni působyli nehydrovaně.