Písmák Bouře
Na loďce malé
plavím se v dál
myšlenky snivé
na modrý ráj,
Proměna
Sama bloudím krajinou
duši svojí zraněnou
ohlížím se kolem kol,
kdo by zahnal ten můj bol.
Obraz mé duše
Zrazená duše
srdce hnisá
oči pláčou
mysl stále klesá.
Prší
Prší dlouho,
kapky stékají,
vlasy moknou,
struny nehrají.
Pocit můj
Pocit báječný mám, když si tu,
když tě cítím, ale nevnímám,
přesto věř, že ráda tě mám.
Pocit ještě lepší,
Myšlenky
Já myslela, že o tobě všechno vím
zatím ale poznávám, že to troufalé
já sama sobě napovím
si v této věci neznalé
Čekání
Čekání je doba dlouhá
jak to jenom překonat.
lépe sedět. po tmě bloumat.
ne, jsem úplně bez moci.
V šedi den
Město je zahaleno v šedi
sama bloudím s pocitem
že zas to nedopadne
jak ty jsi asi chtěl,
Čtvero ročních soudobí
Zas je tu jaro,
stromy pučí
a mě jenom v hlavě hučí.
Léto, přijď už mezi nás
Loučení
Mám pocit, že ztrácím tě,
ty daleko odletěls mi,
Já sama tu teď zůstávám,
na pospas krvelačné šelmy.
Samota
Mým údělem je samota,
proč jen mám dál tak žít,
ne, já vím, že to musí tak být.
Vždyť každý je chvíli sám,