Příběh
Vždycky říkáš, že jsem správná hospodyně.
Pro ztuchlou hlínu klidně přes plot skočím
a večer olížu z tvých prstů nečistoty.
Pořádek musí být, to je snad jasné. .
Veselá písen o piánu
Jsem učitelka klavíru
a tobě, milá, ráda bych,
zahrála píseñ necudnou,
o tom jak tě ráda mám.
Sevillská balada
Poprvé tančíme
v aréně nahoty
své paso doble.
. milenko sevillská.
Třešním
Byly doby, kdy jsem prostě vlálapecky z třešní plivala jsem přímo na podlahu. Avěřila jsem v existenci dobra. (i tobě jsem věřila snad všechno)tehdy jsem to chtěla. hmmm, bylo to krásný.
Má odpoledne
Jsou dny, kdy zním velmi slabědýchám napůl, zpívám tišemyslím slova, mluvím šeptemležím v peří, ve mně něha. Jsou dny, kdy řvu jako zvířetrhám šaty, hryžu tkánělétám míle nad střechamitřískám dveřmi svojí vášně. Jsou dny, kdy jsem prostě s teboumimo dosah všedních běhůjenom tobě vděčím za sváodpolední probuzení.
Tvým loveckým nožem
Po dnešní noci vyškrábu ti ráda velikou jedničku na tvá chrabrá záda.
Moje ranní políbání
Od včerejšího ránamůj jazyk líbá se už pouzes modrým zubním kartáčkem.
Vdechovat střepy
Je brzo ráno (něco kolem třetí)okna jsou zavřená. . beznadějné horkovdechuji směle střepy zapomněníuvnitř z nich skládám poslepu tvou tvář. A tak můj milý (i když o tom nevíš)zůstáváš ve mně.
Básník
Když jí řekl, že je básníkřekla na to jenom "páni"malinko se pousmálaa bavila se protestsongemkterý jeho tělo hrálopro tu malou ironii. Snad si nemyslíte, pane,že mě snadno utáhnetena vařené básničce.
Tvoje básně
Četla jsem si tvoje básněvčera (hodně po půlnoci)po dvou lahvích šampaňskéhobez jahod a bez šlehačky. Musela jsem ale přestatprotože mě rozplakalyani ne tak tvoje ztrátyjako tvoje nálezy.