Písmák Nový pohled
Nový pohled
Už je to tady zase. Moje depresivní myšlenky, moje smutná nálada, pocit bezmoci a sklíčenosti.
Dřív jsem se nad tímto snažila nepozastavovat a nic podobného si nepřipouštět, ale jak to začalo být horší a horší, tak to tak dál zkrátka nešlo. Právě včera 18.
Problémy
Chytla mě múza, nejspíš proto, že mám o čem psát, nejlíp se píše o Vámi zažitých skutečnostech. Teď už to vím taky, že před problémy se nedá utíkat a najdou si Vás, pak se to na vás všechno sesype, ani nevíte jak a hrozí výbuch, hádka, slzy, depka a takový ty nepříjemný součásti života, bez kterých by život nebyl ONO.
Někdy si říkám, proč jsme to neudělala jinak, proč je to tak a co KDYBY, ale to je všechno nesmysl, vždyť můžu být ráda, že je to tak jak to je, ALE jen něco. :-( Možná kdyby a co kdyby to NE.
ZAMYŠLENÍ
I když je na světě plno lidí, jedním z nich jsi i ty a ty jsi právě jeho velkou součástí jako všichni ostatní. Občas se od nás očekává, že něco řekneme nebo uděláme a nikdo jiný to za nás říci ani udělat nemůže. To jsou právě ty důležité životní situace, kdy každý člověk musí hrát sám za sebe a nikdo nemůže hrát za něj. Je to životní cesta, po které musíme kráčet sami.
Život
ŽIVOT
Ano, žiju a asi to bude mít i svůj důvod, protože kdybych neměla žít, tak tady zkrátka nebudu, takže tady mám být. Všechno v životě má svoje místo a svůj důvod. Pochopila jsem to po dlouhém pochybování a neustálém omílání takových těch zbytečných: KDYBY A CO BY KDYBY . Tohle nikam nevede.