Písmák Mezi námi hranice...
Mezi námi hranice tisíce latinských slov
Které na sebe vršíme
Když děláme
Že si povídáme
Leží si tu...
Leží si tu jen tak
Ruce nohy rozhozený
Kolem skripta rozházený
Déšť znich vymývá slova
chtěla bych...
Chtěla bych se umět smát tomu,čemu se smějete vyjít s vámi ventřeba tancovatnebo jen tak do hospodychtěla bych se s vámi jít bavit umět si s vámi povídatrozumět, proč se říká to či onoříct v tu správnou dobu tu správnou fráziposlouchat tu správnou hudbumít ty správný známkya názorynepřemýšlet tak nad tím,o čem stejně nemá cenu přemejšletbejt pořád v pohoděnebo mít děsně melodramatický trápení s láskous holkama se líbat na uvítanous klukama plkat o ničemnestát jen tak a z povzdálí na vás nekoukat. chtěla. hm,asi ne.
Až mě budeš bolet... II
Probodnu si srdce nožempřesně tím, kterým probodli srdceJosefovi K. jo, tomu vod Kafkyi když jsem to nečetlamoje vinapoteče krevnaberu ji do dlanínechám si ji stékat po prstechkapat do klínana podlahumožná ochutnámsnad bude nasládlázvrácenýchápu, proč mě nechceš.
povídka 1
Bylo pondělní srpnové ráno. Honza se ještě naposledy přesvědčil, zda zamkl, a vydal se na tramvaj. Přijela plná lidí. Jako by vtom horku nemohli chodit pěšky.
Až mě budeš bolet...
Až mě budeš bolet tak
Že už to nepůjde vydržet
Probodnu si srdce nožem
A nechám bolest volně odtékat
Variace na starou Prahu
Přijď dnes večer kPrašné bráně
dřív než později
A vem si ssebou míň než víc
Nech doma předsudky
Viděla jsem...
Viděla jsem padat hvězdu
chytila jsem ji
a přála jsem si Tebe
pak jsem si ji zamkla do srdce
Můj svět...
Můj světsvět tichatiché hudbytiché vodyMoje dušetichá vodahluboká vodačerná vodanevstupuj do níutopíš se.
Bolí to...
Bolí toněkdo mi vrazil do srdce nůža otáčí s nímbolí to. tak se podívej. nebo raději neutekl bysmibolíš měsladceděkuju.