přišlo mi divný to cpát do vážný poezie, když tak moc práce jsem si s tím nedal... skorem asociace nebo proud myšlének
J.Š. pro porozumění netřeba chodit daleko...
autor se přidává k Halyconovi (ano, středověce) s poznámkou, že Aquinci je genitiv od Aquincum... odkud autor všechny kritiky zdraví... děkuji za ohlas
lag-n.lol... pohádka? člověk který tohle říká ve světě, kde dobrá pětina lidí přísluší k organizaci teoreticky ukládající za obranu těchhle příběhů položit život... musí umět hodně rychle utíkat :)
chceš-li to brát do hloubky hluboucí, tak já se vsadím, že každého, kdo se v té chvíli nevěnoval svým macesům, to muselo napadnout taky...
ach... ten pan nepoeta vnímavý... víš že on má telepatické schopnosti?
nebylo-li cílem dostávat, tak občas se stejně zadařilo...
a stran toho racionálna... mám občas pocit, že když si tu a tam přečtu jednu a tutéž, jako bych pokaždý stejně četl trochu něco jiného
čertví
aspoň vím, že poetokritika dělat nepůjdu, stejně bych si přišel jak auditor dlabající do sochy a hledající Krásno :)
sečteno a podtrženo: líbilo a merci za nahlédnutí do dílny, bylo to fajn...
tahle... je loučivá? hmm... a tentokrát ten první nádech udržela...
čiže bez váhání *
(a souhrnem ke všem těm ostatním... já nevím, jestli to umím číst... bez mapy se ztrácím... ale tu a tam nacházím věci, které vnímám jako moc pěkné... tam se pozastavím a tak... tak doufám jen, že moje kritika nebyla brána jako pusté blábolení, snažil jsem se co to šlo, i když uznávám, že já sám bych z toho moudrý asi nebyl)
pardon
tahle... je loučivá? hmm... a tentokrát ten první nádech udržela...
čiže bez váhání *
(a souhrnem ke všem těm ostatním... já nevím, jestli to umím číst... bez mapy se ztrácím... ale tu a tam nacházím věci, které vnímám jako moc pěkné... tam se pozastavím a tak... tak doufám jen, že moje kritika nebyla brána jako pusté blábolení, snažil jsem se co to šlo, i když uznávám, že já sám bych z toho moudrý asi nebyl)
pardon
zas mám jen zlehka pocit, že ten zpěv začal v nějakém tempu, v nějakém obrazu... a trochu utonul... na počátku mě to vždycky dostává víc než na konci... obrazy i rytmy se rozostří...
hraje mi ji klarinet... skorem sólo, jen na pozadí slyšet nějaké takové to tiché doprovodné... možná právě na kytaru...
V tichu za kredencí
plachý párek molů
nostalgicky sní, že bude vždycky spolu,
zatím snůška prachu
sedá mezi zuby,
prázdné tlachy, prázdný optimismus z tuby.
a tak...
byl jsem kdysi na přednášce ve svém tichém chrámu Na Františku (zruší mi ho, k čertu s tím) a zažil jsem tam doslovné osvícení... tak vznikly Oči... a když byly na světě chtěl jsem psát dál...
skoro mě děsí jak dokonale vyhmátneš každou slabinu...o který ovšem vím i já a jsem, přiznám se, naprosto bezradnej... eh... ble
a už vůbec, nechápu, jak jsi přišla na cyklus?
(víííš - v hlavě už mám jeden další obraz, jen doufám, že to nebude vývar z vody... a jakože sem psát chtěl i něco tak dál...)
je to snad TEN Zababa?
tahle mi přišla méně tančivá než ty předchozí... jako by v ní nebylo tolik lehkosti...
a nebo je to tím, že mi těžknou oči a chce se spát...
je tu debata převeliká koukám... nad jazykem se skláním... ach, to zas člověk čumí, když to někdo umí :)
a při tom se zdá býti až nebezpečně konkrétní
a pořád se mi, kdo ví proč, vnucoval tenhle obraz
vnuklo mi to myšlénku sepsat co si jako
báseň Oči ver. 2.0
- méně zbytečných utilit
- vhodnější uživatelské rozhraní
- posílení oblíbených aplikací
- celkově příjemnější ovládání...
eh a když už jsme v tom tématu (odpusť věže katedrál ale jsou tak nebezpečně potřebný...) husí kůže... co by řekli odborníci... měl Jan Hus husí kůži?
užívám si toho momentu, kdy na otázku "jak to básník myslel" odpoví básník, že to nějak myslel... a proč ne... to bych bral
sem si povícero užil estetično jiných tvých... jazykově prohmátnutějších a obrazově zajímavějších... ale může to bejt o vkusu
v tom začátku jsem se zase ztratil/utopil... asi si zajdu na kurz čtenářů poezie... i když zvukomalebné, to se musí nechat...
zato od --- dál to se mnou hýbe... a někam do sna... vzpomínkové? nostalgické? snivé?
jako by přes svět někdo přehodil bílej tenoulinkej háv a... no prostě pěkný no...
takový miniaturky v prologu... když je dobrej nápad... na to snad ani není kategorie... ale je super...
báseň samotná nějak nevím co... ani co si myslet... ani co komentovat... asi tak, že nepobírám... ale není to mnou?
Zapomněl jsi, lásko, že jsem balerína,
prolezu i stovkou zlatých obručí,
s trochou svojí hadí šminky pod očima
vodím pány po večerech
uchem jehly
jehlu uchem
kudy si kdo poručí
ta hravost... jenže on ten rytmus... pokud tedy tam je... a těch prvních pár slove... je takovej... že si člověk vybaví staropražskou kapelu s harmonikou a vozembouchem a pěnici v lehkých šatečkách se slamákem na hlavě zpívající...
a přitom je vlastně tak melanécholická nakonec...
a vůbec *
jejda a ten prolog mi něco strašně připomíná...
jakoby zlehka žáčkovskej nebo co...
co jsou tu hvězdičky, to je tip???
tak lahvičku tipu na koberce s lesní vůní...
není ta bába špatná,
po druhým, třetím víně... hmmmm :)
příjemný taneček...
někdo tu psal, že prej to občas ztratí rytmus... ale je to vážně TAK podstatný?