Písmák Promiň
Seděla na posteli a čekala. Za okny se sypal sníh a chodníky byly pokryté bílým prostěradlem. Po ulici kráčel bezdomovec. Pomalými kroky se blížil kjejímu domu, nemocnou nohu táhl za sebou jako dítě kačera.
Hrady z písku
Stavím si hrady zpísku
A oni do nich šťouchají a boří je
Na poli plném hrabošů
Se schovávám mezi ně
---
Opilí od radosti
Spokojeně vkoutku duše
Hryžeme si kosti.
Bohyně
Uvolněná zpout,
Kráčím nocí
Pláču - jsou to slzy štěstí
Radost, to je ten pocit
Cinkot skla
Probouzející se
slyší cinkot skla
Špaček od cigarety
ničí propálené sny
Majáky
Světlo svítí
A ty jdeš za ním
A děláš toho dost
Místo rukou máš kameny
Nejsem blázen
Rozřezané ruce,
Rozpárané srdce,
Hudba utichá.
Chci někam pryč.
Kdo?
Kdo vchází do Tvých snů, když nemůžeš v noci spát.
Ovce.
Snobové
A pak přišel poslíček spizzou
Žádný dýžko, nic, jen naštvanej pohled
A snobové zabouchli dveře.
Poslíček se otočil, nasedl do auta a odfrčel do noci.
Krok
Seděla a poslouchala ztichlou krajinu. Seděla uprostřed žitného pole a sledovala jemné vlnění obilných klasů. Seděla a přemýšlela. Svět kolem jakoby neexistoval.
Lesk a bída
Vlesku krásy toho těla,
Mysl neví, co by chtěla,
Bída krásných kurtizán.
Ztrácím se a vtobě tápu,
Jaká
Naivní a ztracená,
Uplakaná, zvrácená,
Nekončící, upadlá,
Ploužící se, uvadlá,