Hra
Láska je jako hra na piano bez některých strun - krásná, ale každou chvíli tě může něco zklamat.
Večerní myšlenky
Když teď koukám s okna,
lampy do mlhy si září,
a já si říkám:
Proč jen neumím číst
El fuego
Ty jsi pro mě teď celý svět,
i kdybych mohla, nevrátím to zpět.
"Me gustas mucho", řekl jsi mi,
to je ta nejhezčí věta na téhle zemi.
Lesní směs
Na okamžik sem se dnes
ocitla v lese,
představila jsem si jak Karkulka
svůj košíček nese.
Denník - zápis I.
Co je teď globální problém.
To vážně netuším, ale když je tam slovo "globální" tak asi oteplování.
Ale to teď neřeším, ač bych měla.
Teď se soustředím na to, že mi je takových pár měsíců 18.
Pocity...
Dýchání i tlukot srdce bereš jako samozřejmost, nikdy však nesmíš dopustit, aby se i Tvá láska a city staly samozřejmostí.
Zvuky v našem životě
Když jsem se včera ukládala k spánku, nemyslela jsem na nic jiného než na tu nádhernou symfonii. Ano, možná si myslíte, že jsem blázen, a možná už ani tyto řádky číst nechcete, nebo možná jen málo z vás zůstalo u tohoto textu, ale zkuste to: poslouchejte. Třeba právě te´d máte tu možnost slyšet něco krásného, něco co už vám za ta léta nepřijde, ale je to tady, a vy máte ten dar si to poslechnout. Ranní tramvaj.
Dny v týdnu
Pondělí je šedé jako noc,která pozvolna přehoupla se vráno,po alkoholovém opojení zvíkendu. Úterý je hnědé, jak svazky knih,co se školou jsou spjaté,nebo si do nich můžeš psát legendu. Středa má barvu žlutou, neutrální,jak slunný den vprostřed prázdnin. Čtvrtek je nenápadný,jak fialky vranní trávě,snad jen básník by se do nich zbláznil.
Cesta
Nezáleží na tom, po jaké cestě jdeš, ale na tom, kdo Tě po ní doprovází.
Hádanka?!?
Co dělat, když přitahuješ smůlu a odpuzuješ štěstí. Otoč magnet.
Ostrava
Černé, zaprášené ulice. Krádeží ročně tisíce. Smog, špína, černé uhlí,Na věky jsme tu ztuhli. Je tu nemalý bordel,nad Ostravou snáší se ortel.
Tajemno?
V dáli hreje tiše blues,čím to že jej neslyšíš. Tužka, papír, polibky můz. Opálený papír v ruce hřeje,je to fotka nebo dopis. Odvážnému štěstí přeje.