Písmák (nemá)
Můj byt mě sevřel
plyšovými čelistmi
stávám se panelem s konformními rozměry
jsem šedá, na roztrhání
17. 03. 2008
0
0
541
Volné verše
nemá
Den stéká po skle, a já sedím uvnitř
proč veršovat bol
je-li za hranou možnost
příliš časné jaro
06. 03. 2008
1
1
521
Povídky
Jak pan Jouda umřel
Jak pan Jouda umřel
Dnes je ten den, kdy pan Jouda s paní Joudovou na sebe hleděli. Hleděli na sebe, bylo jim veselo, občas upadl nějaký ten kus sýra na zem, ale to nic- jim bylo veselo. Koukali na sebe, paní Joudová měla pěknou zástěru, a takové fialkové kamaše. Moc jim to oběma slušelo, jak byli umazaní a jak se na sebe smáli.
03. 03. 2008
0
1
542
Próza na pokračování