01.10.2009 20:33 |
K dílu: Kamilku ?
|
tulia
|
Dekuji ti moc, zendo, za to, že jsi to tak vnímavě přečetl a že jsi si dal tolik času s vylíčením tvých pocitů a dojmů.
Ráda odpovím na některé Tvé dotazy:
Takže, to, že je ex-žena frankofilka opravdu není důležité, je to jen takový detail, který jsem si neodpustila asi jen kvůli tomu, že jsem nějak chtěla naznačit, že to byla naivní, profitující, panovačná husa. A taky proto, že na konci měla původně figurovat jako troska vracející se z Francie bez iluzí a dolejzající za Kamilem, kterej jí před tím nebyl dost dobrej... ale potom mi to prislo vsechno moc prekombinovaný a na dlouho a tak odpadla a zustal jen její předobraz.
Co se týká otce, tak to je přesně ten typ, co chodí mlčky po zahradě, vše jen sleduje, k ničemu se nevyjadřuje, protože jeho žena to dělá dost za oba a on po těch letech rezignoval a tak si žije v tom svým kutění a rybaření.
Soňa děti nemá, žije životem, ze kterýho je jí smutno. Po smrti Milana ( tedy jednoho z Kamilových bratrů) chodí od ničeho k ničemu a dělá zoufalé pokusy o zvrat ( viz úlet se šéfem). Byt je její, podnájem asi, platí si ho sama, je zcela samostatná, nyní již nezávisla na jakémkoli muži.
Jiříček to je Kamilkův brácha, stejně jako Milan byl. Žije spořádaně v Chomutově s ženou a dětma.
A pro příběh není až tak důležitej, spíš je to opak Kamila, racionálně se vším vyrovnal a žije si nerušeně dál.
Tolik k tvým dotazům, snad moje odpovědi budou dávat smysl.
Ještě jednou díky.
|
15.09.2009 12:28 |
K dílu: Kamilku ?
|
tulia
|
To StvN: Dekuji za Tvoji kritiku. Ja si o tom txt myslela, a pres vsechny pozitivni kritiky stale myslim, to same.
Dlouhe popisne pasaze souvisi s tim, ze povidka byla psana v podstate na zakazku do sbirky venovane Prostejovu (povidky v nem se odehravajici, jeho se tykajici, s nim souvisejici)
Psat pribehy o obycejnych lidech a vecech mi sly vzdy nejlepe, tak jsem se pokusila ten pribeh zasadit do onoho prostredi, trochu nasilim, proto asi ta krecovitost v nekterych pasazich.
O tom, ze by si pribeh zaslouzil trochu lepe propracovat a ze by mel rict neco vic, nepochybuju ani minutu, ale nejak jem to proste nedokazala. Je treba se jeste hodne ucit.
A tak tam zustala jen ta trochu osobni myslenka, ze navraty domu do mamincina nazehleneho klina nejsou vzdy tim krasnym a uklidnujicim...
StvNovo vyjadreni se k povidce ve vete:"Později jsem si začal připadat, jako když mi někdo povídá historky z jeho rodinného prostředí, které mě nebaví poslouchat," to vse tak nejak vystihuje.
|
10.09.2009 21:38 |
K dílu: Povídka měsíce - Srpen 09 - Hlasování
|
tulia
|
Mým kritériem byla jakási originalita ve zpracování, příběhu, jazyku...
A tak myslím, že takto:
1.Vnútorný hlas
2.Příběhy o smrti- Matka, manželka...
3.Žlutá pohádka
|
10.09.2009 21:34 |
K dílu: Vnútorný hlas
|
tulia
|
Je to jako povídka z Olbrachtova Goletu v údolí.A ten já mám moc ráda.
Vtipná pointa, vztah nevinného muže a hříšné ženy, napětí na konci.
Psáno skvělým jazykem, který táhne do starých časů.
Věta: Kúpil jej orchideu. Videl to v jednom filme a okrem toho sa mu to zdalo štýlové. Mě nevím proč rozesmála, zahřála u srdce a donutila se do postavy Kazimíra téměř zamilovat:)
Navíc zase ta slovenština, která je snad stvořená k tomu, aby se v ní vyprávělo.
TIP
|
10.09.2009 21:18 |
K dílu: Příběhy o smrti - Matka, manželka...
|
tulia
|
Cítila jsem z toho ten vztek, nespravedlnost, ironii, bezmoc.
Text není zbytečně patetický, věci se nedělají horšími, ony prostě hrozné jsou, nic není zveličeno ale ani naopak nic není zjednodušováno. je to uvěřitelné, tak to prostě bylo, tak jsem to prožíval. A mě se to líbilo, neboť na konci mi bylo všeho líto.
Jen tu poslední větu bych tam nemusela.nebo spíš ty poslední dvě. I když tomu dávají ještě další rozměr.
Každopádně ode mne TIP.
|
10.09.2009 20:23 |
K dílu: Žlutá pohádka
|
tulia
|
A mně se to, Týno, moc líbilo. Sluničko jako takové hravé, neposedné a okouzlující stvoření, které by chtělo mít každé dítě za kamaráda a odvážné a přemýšlivé kuřátko, jakým jsou děti samy.
A příjemná prosluněná atmosféra táhnoucí se vším a měkká, něžná a jednoduchá slova, jaká mají v takové pohádce být.
Ten konec trochu syrový, ale podle mě děti tohle milují. žádné tlachání o tom, jak tam spolu žili šťastně i s maminkou a tatínkem. Na tohle už se nevěří.
Jistojistě TIP.
|
10.09.2009 19:02 |
K dílu: Kamilku ?
|
tulia
|
VT Marvin: Ja se polepším, nechci být jen vysavačem druhých.
Všem děkuji za jasná a obsáhlá vyjádření.
|
10.09.2009 19:01 |
K dílu: Japonská fotka
|
tulia
|
Je to takové hezké. Jeden naivně šťastný a druhý chycený tvrdou realitou a přesto trpělivý a klidný.
Navíc ve slovenštině zní všechno líp, zdá se mi.
Tip.
|
10.09.2009 18:47 |
K dílu: Potok
|
tulia
|
Připomnělo mi to ten seriál: My jsme ty holky z městečka, nebo jak se to jmenovalo.
A ten zlom, dany hlavně tou změnou jazyka a slovy jako krize a výsledovka, to se mi moc libilo.
Prvni odstavec jsem taky na poprvé moc nepobrala, ale přesto to do mě vlilo teplo podzimnich sadů i křik vesnických děti na strništích.
Příjemné nostalgično.
Jen ten konec...stačilo by mi kdyby to končilo tím, že spustila jako tele slzy.
Ale i tak velká moje sympatie.
|
04.09.2009 17:53 |
K dílu: Kamilku ?
|
tulia
|
Ano, souhlasí.
|
05.08.2009 18:05 |
K dílu: Kamilku ?
|
tulia
|
On jel do Prostějova, domů, a to se musí v Brně přestoupit, když se jede busem z Prahy.
|