Je lepší si zahulit
Uvěřil jsemJen nevím proč a čemuSnad v dobro,kamarádství,nebo možná láskuUž asi blbnuBože kde to jsem. Zase hledám změnu a s někým chtěl bych na procházkuObjímej mě,nebo umřuChřadnu jako suchý stromAsi svoje srdce navždy zavřu a půjdu hulit na balkon.
Beznaděj
Snadné je propadnout beznadějiProč vůbec žít, honí se mi leckdy hlavouJak zatoulaný pes bez pána chcíp bych nejradějiAle i zdechlý ryby břichem vzhůru stále plavouJe vůbec možné opustit ten zrůdný svět. Proč poslouchat mám denně tisíc prázdných vět avečer leštit zadkem židli někde v knajpěMáš kde spát. Ptám se sám sebeTak jdi a bydli,než děti doma nepoznaj těJak naivní a hloupéŽivot mi utíká pod rukama a já budu prdět do spacákuTak to ne,ať jiný kmet své tělo na oprátce houpeJá svůj život nezaprodám funebrákům.
Už nikdy
Jsou všechny stejnýMRCHYDej jim všechno a jen se dívejVrhnou se na tebe a celého tě vysajouNejdříve jen ptáka a pak i peněženkuProdejný jsouMRCHYPak se ty vole usmívej,když nakonec tě stejně dostanouA dál. Dál jen čekej kufry venku.
Tak pojeď
V cajovně ze suvenýrů několik partií šachových bitev,
pár sklenek vína,či pálenky z cest a pak relax na selské posteli.
Že víkend uplynul a je mrtev.
Vždyť každý týden opět končí nedělí a
Chci pryč
Sám nechápajíc okolní svět šlapu po zmrzlé trávě. V kotci můj pes,který možná zapomněl kdo bejval jeho pán a kočka volně pohozená na ostnatém drátě,němým pohledem sleduje poletující igelitové pytle. V dálce hoří modrá hlína ajedy stoupající k černé obloze unikly ozonovou dírou,někde do souhvězdí Modrého Trpaslíka. Staré boty z krokodýlí kůže propíchl střep hnědé pivní láhve a potoky krve si razí cestu z otevřených ran.
Odešla
Jen já,sklenka vína a měsíc za Cukrákem,dnes ustelu si asi venku. V chalupě zbyl mi z tebe jenom stín,někde krčí se tam za sporákem ana sklenici vidím tvoji rtěnku.
Osud
Sedím tu nahý a zarůstám mechem,
do kůry stromu vyryl jsem svou minulost,
se zatajeným dechem čekám na svůj další osud,
až navštíví mě a zasadí mi další ránu,