Smrt
Sám zde stojím, smrti se bojím. Ze tmy strach, z kostí prach. Na kostele kříž, na rakvi kříž. Náhrobní kámen, na hrobě kvítí.
Nevěra
Život si s tebou hrál a ty přesto jdeš dál, i když ses moc bál, já při tobě dál stál. Moji velkou důvěru v Tebe jsi zneužil, přeměnil ji v nevěru, kdž jsi s ní souložil. Na služební cestu, odjel si prý sám a tvoji chudou nevěstu obklopil smutku rám. S tou cizí, chodíváš rád, naše láska mizí ledy začaly tát.
Že by konec?
Pomalu a nejistěopouští bojiště.
Krev po paži stéká, jak potůček mléka. Pomalu a nejistě opouští bojiště. Kapalina červená slzami zředěná padá po kapkách, stéká po látkách na chladnou zem.
Zpověď
Kdosi se v rohu krčí v nesnesitelné křeči. Je to mé srdce či snad svědomí. Mám v podvědomí, že klesám ke dnu prudce. Jít do nejhlubší propasti, kde leží vybledlé kosti, kde smrdí hniloby pach.
Žiletka
Stříbrná žiletka, tenká jak baletka kůži protíná, život pomalu zhasíná. Síla se vytrácí, když srdce mé krvácí. Rozmazané vidění, tady končí snění. Z iluze se probouzím, více už nebloudím.
Žiletka II.
Na kostnaté zápěstí, přikládám chladou ocel,. tu osvobozující čepel. Život mi běží před očima, slzy tečou po líci. Voda pomalu chladne, s ní moje vůle vadne.