pro úsměv václavky
vkrocích zášť a nenávist
když po nocích probdělých
zas kránu krkavci
koloritem města znavení
zbytečnost
Jen další ztracený čas
vúzkých jako myš vkoutě
a tvoje úsměvy pořád hřejou
bohužel
mamince
A poznala bys syna
kdyby zaklepal
kdyby žil
kdybych to byl já
zamyšlení první
Bylo to ráno jako každý jiný. Bolela ho hlava a bylo mu tak trochu blbě. Po chvilce přemýšlení si zapálil cigaretu.
„Musím si udělat plán.
zamyšlení druhé
Někdy, to když mám ty svoje chvilky, sedím schoulený vkvětech masožravky a doufám že to není konec. Že snad Bůh či osud mají se mnou větší plány. Vdlaních odpor a za nehty špínu, vočích hněv a požáry duše nikdo nehasil už týdny. Možná jednou ta noční můra skončí a já zjistím že dokážu žít líp.
Zítra bude líp, pane...
Otisk ruky na zamlženém skle
podpis neznámého autora
tlukot srdce
a postava schovaná vpřítmí
Ne,nebude líp slečno...
Vzájmu svém
a touze okolí
pro jedno smutné ráno
kdy brečela i zápěstí
listopadové blues
tlaková níž vmé duši
řídké prostředí
kaštany vkapse pro štěstí
a chvilky samoty
spálený mosty
nemůžu ti lhát
den vrátil svůj dluh noci
vlk beránka rozerval na kusy
slunce zapadalo krvavé
motýlí
studený podchody
když každej sám za sebe
a touha žít
nebo aspoň nezabíjet
ztracená
možná že víly
a možná jen kosozubý blázni
možná děravý žíly
a možná jen zrzka vkrvavý lázni