Abakus: Proto jsem tento příběh sepsal - protože byl jiný, než je běžné. 

Gora: Tohle mi napsala neteř o koupi knihy: Knihu jsem koupila v obchodním centru Arkády na Pankráci. Ve druhém patře je obrovské knihkupectví "Dobrovský". Ale v knize ve Vršovicích nad stadionem Bohemky nemají problém s doobjednáním knihy atd. 

Jinak třeba tady (Taky Dobrovský): https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/co-zenam-vadi-596487709

Díky za milá přání! Trochu se divím, že nejsem zapomenut, i když přispívám opravdu zřídka. 

Gora: Knihu se dá objednat v jakémkloliv knihkupectví, má ISBN 978-80-7629-100-3.

Text si můžete poslechnout zde: https://www.facebook.com/zdislav.wegner.1/videos/280206374992876

V mém mládí byly v Čechách pouze zrzavé veverky. Černé jsou cizí, invazivní, a že jsou silnější a agresivnější, z naší přírody ty zrzavé vytlačují. I mně se jejich pobíhání, vykukování zpoza kmene a plachtění vzduchem líbí, ale pokaždé, když se nad nimi usměju, mě trošku zamrazí: Kde jsou ty naše, zrzavé? Pomalu mizí, jak to moje mládí. A když obojí pomine, už se nikdy nevrátí. 

• Nazdar pane nadlesní!
• Vítej Janino, toto je ve všech podstatných věcech popis skutečné události. Naivita protagonisty a jeho podivný koníček mi připadly dostatečně silné, abych na nich postavil celé vyprávění.
• Gabi: Díky za súhlas. :-)
• Květoni, díky za návštěvu a opravu.
• K3: Háček je v tom, že jsem o žádný háček neusiloval. To, co mi ten lékařský pár předvedl, se mi zdálo jako grunt pro vyprávění dost originální. 
• Díky všem za návštěvu a názory!

Tak jsem zase tady! :-)

Tak jsem zase tady. S povídkou. Snad se bude líbit. :-)

Díky za milá slova!  Ale: Nikdo si tu nahrávku neposlechl? https://www.youtube.com/watch?v=QZOVdcXxbf0

Gora: Vždycky! Díky za tu čest, pokud už není pozdě!

Markel: Já vím, že v naší obci jsou snad všichni bezdomovci narkomani, a přesto, možná právě proto si jich všímám. Víš, dávajíc jim, dělám dobře i sobě. Znáš ten pocit? Ostatně, někdy vidím, že když si jich všimnu, prohodím s nimi pár slov, jsou tomu radši než nějakým milodarům. Na jídlo jim totiž stát dává, ale bydlení jim nejsem schopen dát ani já, ani stát. Díky, že jsi sem zabloudila. 

Chachá, Diano, tak tohle mě fakt nenapadlo. Já mám holt nejlepší nápady, když už je dávno pozdě. :-( Díky!

Ahoj Alešu! Tak tohle je skvělý nápad na další miniaturu! Ale že je Tvůj, tak ho musíš napsat sám. :-) Díky za poznámku!

Chachá, tak tohle mě fakt nenapadlo. Já mám holt nejlepší nápady, když už je dávno pozdě. :-( Díky!

Hanko, já se taky divil, ale jak z poznámky o radnici vytušíš, ten elektrický proud zdarma je očividně taková malá sociální pomoc těm nejslabším. Na jaře jim to nejspíš vypnou, ale oni to stejně moc nevyužívají. Díky za návštěvu - a za Tvou krásnou slovenštinu! 

Hemingway si dovolil označit jednu svou málo známou povídku za svou nejmilovanější (Stařec u mostu). Proč? Možná to některý čtenář ví, a většina, k té patřím i já, to neví a dává přednost jeho jiným povídkám. Holt, mně se Puma líbí, a nedám si to své škaredé kačátko vzít. Díky všem za upřímnou kritiku. :-) 

Lakrov: Ale klidně, a vždycky bez ptaní. :-)

Ahoj Alešu! Víš, kdo má čtení a psaní opravdu rád, ten se toho nikdy úplně nezbaví. Jako třeba té fobie...

K3: A já na ni taky nepůjdu. S tím se nedá nic dělat. 

Gora: Dost dlouho jsem přemýšlel, jak popsat tu díru, sevřenou dvěma skalními stěnami. Pak jsem přišel na tento příměr. Napadl mě ještě mlýn na drcení rudy. To ti je zvon, obrácený otevřenou částí nahoru. A uvnitř se chvěje jeho srdce, a navíc se pohybuje do stran. Na ten pohled také nikdy nezapomenu. Kvůli představě, že bych se tam dostal. Ale tento obraz říká něco jen tomu, kdo jej sám viděl.

Lady: Asi jsi hodně mladá. Já na to přišel až ve chvíli, kdy jsem se s dětmi octnul na vrcholku věže, kde bylo zábradlí nezvykle nízké. Tehdy jsem obě děti strhl k sobě doprostřed platformy, daleko od okraje. Vysvobodila mě žena. Od té chvíle jsem to zažil ještě párkrát. Třeba v San Franciscu, kde jsem jel nahoru výtahem - jenže ta kabina je celá ze skla, taková bublina je to, a ta po několika patrech ze své šachty vyjíždí a pokračuje nahoru po stěně hotelu. A skleněné stěny pro tvou psýchu neexistují. Dřepěl jsem prý na podlaze s obličejem v dlaních, navíc proti stěně hotelu. Dolů jsme pak těch 30 nebo 40 pater šli pěšky. 

Ahoj Alešu! Víš, kdo má čtení a psaní opravdu rád, ten se toho nikdy úplně nezbaví. Jako třeba té fobie...

K3: A já na ni taky nepůjdu. S tím se nedá nic dělat. 

Gora: Dost dlouho jsem přemýšlel, jak popsat tu díru, sevřenou dvěma skalními stěnami. Pak jsem přišel na tento příměr. Napadl mě ještě mlýn na drcení rudy. To ti je zvon, obrácený otevřenou částí nahoru. A uvnitř se chvěje jeho srdce, a navíc se pohybuje do stran. Na ten pohled také nikdy nezapomenu. Kvůli představě, že bych se tam dostal. Ale tento obraz říká něco jen tomu, kdo jej sám viděl.

Lady: Asi jsi hodně mladá. Já na to přišel až ve chvíli, kdy jsem se s dětmi octnul na vrcholku věže, kde bylo zábradlí nezvykle nízké. Tehdy jsem obě děti strhl k sobě doprostřed platformy, daleko od okraje. Vysvobodila mě žena. 

Janina: Ironie - v naší společnosti se poctivec pokládá za blbce. A taky naopak. Takže jsem byl z toho dost zmatený. 

Aleš: No tak jsem zase tady. A píšu zase odjinud. Hádej odkud.

Gora: Máš svatou pravdu. 

Incognit: Nesmím zapomenout poděkovat Ti za zajímavou poznámku o jménech občanů obce, kde jsi žil. Víš, jméno neříká nic o jeho nositeli, pokud si ho ovšem nedal sám. Ale o společnosti v době, kdy se daný člověk narodil, to říká hodně. No řekni, co si pomyslíš, když se někdo jmenuje Zsa Zsa, nebo Ska, nebo prostě a jednoduše Adolf Hitler Uunona (nemyslím originál, https://en.wikipedia.org/wiki/Adolf_Hitler_Uunona)? Zajímavé, že? Znám jednu slovanskou rodinu, kde měli 10 dětí. Ty, co se narodily do roku 1945 mají jména německá, ty od tohoto roku už ryze slovanská. To říká leccos přinejmenším o jejich tatínkovi, vlastně o jejich jejich Papa či Väterli. 

Prosecký: S tím jménem tomu může být i naopak. Znal jsem pána, co se jmenuje Richard Prüser, zaměstnanec Deutsche Bank. Když jsem s ním mluvil ohledně půjčky, na závěr jsem mu poradil, aby se nenechal převést do Čech, že by tam jako finanční poradce a bankovní úředník neuspěl. :-) Díky za návštěvu. 

Goro a Karle, rozdělím. Já si myslel, že jsem dostatečně naznačil, kdo co říká, třeba tím, že jsem to přímo napsal, nebo taky tím, že daná osoba používala slovesa ve tvaru ženského rodu. Ale vidím, že to nebylo ideální, já to prostě převzal od opravdového spisovatele, už nevím koho. Goro, nikdo nikdy nenapsal všecky své povídky stejně silně. Ono je tomu dokonce tak, že každý autor má jeden nebo dva nejsilnější díla, a zbytek už je slabší. Třeba Hašek měl až gigantické rozdíly. Když jsem to psal, věděl jsem velmi dobře,, že toto téma ne na každého zapůsobí stejně, jako na mě. Možná Ti někdy povím, proč. Pěkně Vám oběma děkuji. :-)

Prosecký: S tím jménem tomu může být i naopak. Znal jsem pána, co se jmenuje Richard Prüser, zaměstnanec Deutsche Bank. Když jsem s ním mluvil ohledně půjčky, na závěr jsem mu poradil, aby se nenechal převést do Čech, že by tam jako finanční poradce a bankovní úředník neuspěl. :-) Díky za návštěvu. 

Jamardi: ...jestli se jí její jméno líbí nebo ne... No, já ji taky neodhalil. Neměla ho ráda, ale smířila se s ním.  

Incognit: Díky za zastavení. Ty jsi z Těšína? Pokud se jedná o Edwinu, tak tu jsi mohl znát, ale teď už ne. Před pár lety zemřela. Alfons je fiktivní postava. Jsme u povídek, víš? :-) (Ale význam toho slova v polštině je uveden správně.)

Trochu mě mrzí, že v té celé diskusi zde nikdo nepřipouští, že by mohla existovat dobře psaná krásná literatura, která se prodá sama. Asi se bavíte o knihách inferiorních, co potřebují berličky v podobě státních dotací či příspěvků soukromých mecenášů. Kdybych nenašel nakladatele, který by byl ochoten to se mnou risknout, tak zůstanu zde na Písmáku. Tady zatím mecenáše nikdo nepotřebuje. 

P.S. Proč se ten text zabývá škaredými autory? Neměl jsi na mysli spíše škaredá díla? Já totiž znal škaredé autory, co psali jako bozi, a naopak. 

Trochu mě mrzí, že v té celé diskusi zde nikdo nepřipouští, že by mohla existovat dobře psaná krásná literatura, která se prodá sama. Asi se bavíte o knihách inferiorních, co potřebují berličky v podobě státních dotací či příspěvků soukromých mecenášů. Kdybych nenašel nakladatele, který by byl ochoten to se mnou risknout, tak zůstanu zde na Písmáku. Tady zatím mecenáše nikdo nepotřebuje. 

Tak mockrát díky, za to první místo. Jarda si to rozhodně zasloužil, on byl fakt frajer! :-) Váš děd Ed 

Slovo deprese se v textu nevyskytuje. Samozřejmě bych svůj text neměl bránit. Člověku se povídka buď podaří, nebo ne, a také ji čtenář správně pochopí, nebo taky ne. Ono je to jako s tím ponaučením: Vysvětlovat vtip (zde: povídku) je jako kuchat žábu - nakonec jsou jak povídka, tak žába mrtvé. 

Měj se fajn. Nic ve zlém. Z.W. 

Zbora: Asi jsi dosud neměl zkušenost s lidmi chorobně depresivními. Anebo měl, ale u těch "Tvých" se deprese projevovala jinak. Deprese se mimo jiné projevuje právě uzavřeností do sebe, což se dá označit jako introvertní chování. Hned první odstavec - tak se ten nemocný člověk projevoval, pak scéna v parku v noci, kdy nepřiměřeně reagoval na mé řeči, scéna v kostele, chování při návštěvě u onoho děvčete. Každý pohyb jeho úst, rukou či nohou byl zpomalený, váhavý, jakoby si myslel, že nemá právo mluvit, chodit, cokoliv činit... Byl to přímo učebnicový případ deprese. Asi se naše znalosti a zkušenosti v tomto ohledu liší. Zboro, já jsem o tom, co jsem v poslední větě napsal, přesvědčen. Neodporuji Ti proto, že bráním své. To vědomě nikdy nedělám. Přesto díky za názor. Měj se fajn!

Zbora: Díky za pochvalu i kritiku. 

Pokud se jedná o zvyky Polské státní železnice před 55 lety, tak tady opravdu nejsem odborník. Faktem zůstává, že se to událo tak, jak jsem to napsal. 

Myslím, že jsem popsal symptomy Józkovy hluboké deprese dostatečně, aby bylo jasné, že jeho rozhodnutí odejít nebylo jen nějakou chvilkovou slabostí. 

Nahrávka opravdu není nejlepší - ještě jsem se to nenaučil. 

Pokud se jedná o nahrávku, zkusím to udělat lépe.  

Nechápu, jak jsi to myslel - pochybuješ nebo nepochybuješ, jestli je rouška k něčemu užitečná? Ten veršíček by byl dokonalý, kdybys dva poslední řádky vynechal. Zkus si to bez nich přečíst. 

Majaks: No, řekls to správně, opravdu jsi četl nepozorně. V prvním odstavci ten člověk mlčí, i když se ho na něco tážu, a projevuje se to tak, jak to píšu. V druhém taky mlčí, a ve čtvrtém taky... Nejvíc mlčí na konci. Jo, a s titulkem to má taky něco společného. :-)

Majaks: No, řekls to správně, opravdu jsi četl nepozorně. V prvním odstavci ten člověk mlčí, i když se ho na něco tážu, a projevuje se to tak, jak to píšu. V druhém taky mlčí, a ve čtvtém taky... Nejvíc mlčí na konci. Jo, a s titulkem to má taky něco společného. 

No, mně to drhlo, ale neměl jsem zcela jasno. Ta kritika mi pomohla. Člověk někdy potřebuje, aby mu to řekl někdo jiný, vlastním smyslům či intuici nevěří.

Tak díky, lidičky! Toto "dílo" jsem si dal do oblíbených, haha. No, milé od Vás - a teď Vám něco prozradím: Ten holič Jarda skutečně žil, a vše v této povídce je svatá pravda. Jen že ausgerechnet chtěl mě, a ne třeba moji krásnou sestru, se mi dodnes věřit nechce. ;-)

Tak díky, lidičky! On člověk ve stáří moc radosti nemá, tak aspoň tohle malé štěstíčko! :-D

Ne, nemusím si bránit své. Kdybych si myslel, že je to, co píšu, dokonalé, nedával bych to sem a posílal bych to do kulturní přílohy NYT. Pouze nesouhlasím, že jsou mé texty ukecané. Vždyť já poté, co jsem napsal první verzi, vždy škrtám a škrtám, vyhazuju všecky banality, klišé, zbytečná přídavná jména, ozdůbky a prostě veškeré mnou rozpoznatelné smetí.  Z tohoto kritizovaného (teď uznávám, že právem) odstavce jsem teď taky něco odstranil (to o tom proudění vzduchu) a zjednodušil. Teď je to méně kostrbaté. Mrkni se na to, jestli chceš.

Díky Vám oběma! :-)

Abych řekl pravdu, ani já nejsem spokojen s touto částí textu. Pořád ještě ne. A nebyl jsem ani ve chvíli, kdy jsem to sem dával. Jen se mi nelíbí tvrzení, že je to ukecané. Nešikovně napsané, nevhodný výběr slov, cokoliv, jenom ne ukecané. Stejně: Moc díky oběma, on to člověk potřebuje někdy uslyšet z cizích úst, než se odhodlá něco, s čím sám nebyl tak docela spokojen, přepracovat. Vždyť jsem si s tím dal tóóólik práce! :-D

Rád bych věděl, jaký stromeček měl asi Ježíšek, když se narodil? Žádný, že. Zato všude v Judeji, svírané předsudky kněží a strachem z římské knuty, učil, jak v pohodě přežít. 

Tvůj nápad se mi velice líbí, právě pro jeho symbolický význam. Stavět mohutný strom, ozdobený pozlátkem a lampiony na památku někoho, kdo se narodil v chlívku a zemřel nahý na šibenici, je nesmysl. O tom, kým Ježíš byl, neříká nic. 

Nepřekvapila Vás tato moje poznámka? Možná ano, on totiž dnes skoro nikdo vánoční stromeček s Ježíškem v Jesličkách nespojuje.  A už vůbec ne s tím, co učil, a jak žil. 

Lakrov: Kritizuj mi z tohoto textu cokoliv, jenom ne první odstavec. Čtu ho po sobě znovu a znovu a nechápu, co je na něm ukecaného. Já si myslel, že začátek a závěr jsou nejdůležitější, a dávám si na nich záležet. Hahaha! Tak asi to udělám příště naopak - s ničím se mazlit nebudu! (Tohle neber vážně! :-D)

Lakrov: Kritizuj mi z tohoto textu cokoliv, jenom ne první odstavec. Čtu ho po sobě znovu a znovu a nechápu, co je na něm ukecaného. Já si myslel, že začátek a závěr jsou nejdůležitější, a dávám si na nich záležet. Hahaha! Tak asi to udělám příště naopak - s ničím se mazlit nebudu! (Tohle neber vážně! :-D)

Všem děkuji za milá slova. Goro, vždyť se neptej. Když u mě někdy něco najdeš, tak si to klidně bez ptaní zařaď. :-)

Tohle je co řádek, to jiná myšlenka, a taky místa jsou každé jinde. Ale musím říct i něco pozitivního, že pro Tebe mám praktickou radu: Místo modlení do něj šťouchni. Nejlépe palcem pod žebro. Ručím, že to funguje (dle zkušenosti mé manželky). Což o modlitbě, (dle vlastní zkušenosti,) říci nemohu. :-D

Ono se to u Tebe fakt dobře čte. Víš, co mě napadlo? Že bych měl psát básničky, tedy kdybych k tomu měl patřičný buňky - to bych nemusel nic vysvětlovat. Tady když mi něco ve Tvé básničce nesedí, tak nemám co reklamovat - v poezii je zřejmě třeba podružné, jestli to nebo ono souvisí s něčím, co přijde později. "To je umění," řekne básník, a šmytec. Tak takový vysvětlení si já dovolit nesmím. Máš to dobrý, děvče. :-)

No prosím, schválně to už nesmažu. Neklikl jsem na nic, a přece jsi to dostala. Zmáčkl jsem jednou, a dostala jsi to také. Počítám, že když zavřu jedno oko, dostaneš to potřetí. :-D

Fajně se četlo! (Pocházím z Havířova, a to vysvětluje nejen některé věci v mém jazyce, ale i sympatie k tomuto druhu drsného psaní básniček.) 

Fajně se četlo! (Pocházím z Havířova, a to vysvětluje nejen některé věci v mém jazyce, ale i sympatie k tomuto druhu drsného psaní básniček.) 

Luzz, tady něco technicky nesouhlasí - vždyť mi odpovídáš na můj komentář. Je pravda, že jsem ho smazal, to proto, že jsem ho chtěl doplnit. A když jsem měl novou verzi - už tady byla na ten dřívější, smazaný, Tvá odpověď. Jak to, že jsi ho očividně dostala (odpověděla jsi), to fakt nevím. No a tu novou verzi už taky nemám. :-( Tohle se mi stalo u tohoto textu už podruhé. 

Luzz, ten prostý jazyk se mi prostě zamlouvá. To se týká i toho "řekl, řekla" - tak psali jiní, daleko lepší než já. A když mohli oni, mohu i já. Tak to beru. Možná se mýlím, možná ale taky ne. Děkuji, že mé psaní bereš vážně. :-)

Majaks: Ta polština je tam proto, že jsem napůl Polák, narodil jsem se  do rodiny přistěhovalců z Polska. Vím, nevysvětlil jsem to v povídce, protože tento text má doplnit sbírku povídek jiných, v nichž je můj původ dostatečně vysvětlen. "Vysvětlení" najdeš třeba v povídce Klepáč. Přečti si prosím i odpověď Luzz. 

Luzz, ten hrb na zádech má jednu zásadní funkci: V době, kdy se odehrál děj tohoto příběhu, bylo skutečně na světě mnoho holičů s hrbem. To proto, že jiná povolání by byla pro ně fysicky příliš náročná. Podobně je tomu i s jeho koníčkem - na modely měl dost sil, na opravy chalupy či rytí zahrady však už ne. A ten syn rovný jako proutek má také svůj význam: Víš, hrb bývá dědičný.  To, že se invalidovi v pozdním věku narodilo zdravé dítě, bylo mnohými lidmi vnímáno jako dvojitý zázrak. Atd. - více vysvětlovat nebudu. Myslel jsem, že když o těchto souvislostech vím já, tak o nich budou vědět i jiní. Vysvětlovat je v povídce považuji za podceňování čtenáře. Ještě k mým jazykovým zvláštnostem: Jistě víš, že je v próze zcela legitimní používat regionalismy (ale také nářečí, slang, žargon...). Psát povídky dle slovníku jazyka českého je... no, řekněme, nežádoucí. Díky za kritiku. :-)

Majaks: Díky za kritiku. :-)

Luzz, ten hrb na zádech má jednu zásadní funkci: V době, kdy se odehrál děj tohoto příběhu, bylo skutečně na světě mnoho holičů s hrbem. To proto, že jiná povolání by byla pro ně fysicky příliš náročná. Podobně je tomu i s jeho koníčkem - na modely měl dost sil, na opravy chalupy či rytí zahrady však už ne. A ten syn rovný jako proutek má také svůj význam: Víš, hrb bývá dědičný.  To, že se invalidovi v pozdním věku narodilo zdravé dítě, bylo mnohými lidmi vnímáno jako dvojitý zázrak. Atd. - více vysvětlovat nebudu. Myslel jsem, že když o těchto souvislostech vím já, tak o nich budou vědět i jiní. Vysvětlovat je v povídce považuji za podceňování čtenáře. Ještě k mým jazykovým zvláštnostem: Jistě víš, že je v próze zcela legitimní používat regionalismy (ale také nářečí, slang, žargon...). Psát povídky dle slovníku jazyka českého je... no, řekněme, nežádoucí. Díky za kritiku. :-)

Majaks: Už jsem Ti odpověděl, ale někam se to podělo. Tak ještě jednou: Třetí odstavec jsem upravil tak, že by už nikdo neměl mít pochybnosti, že vypravěčův otec byl o.k. První překlep jsem opravil, v tom druhém chybu nevidím. Díky za užitečnou kritiku!

Vesuvanka, Gora: moc díky!

Kvaj: Poznámka byla určena Majaksovi, ne Tobě. Omlouvám se. BTW, nevíš náhodou, kam se poděla? 

Co se mi na tom zvláště líbí, je skutečnost, že dovedeš najít špetku humoru i v učiněném blázinci. Slavný Charlie Chaplin kdysi četl v novinách o jakési skupině dobrodruhů na Severu, co v zimě hlady požírala vlastní boty. A jako jediný v té tragédii špetku humoru postřehl - a vytvořil nezapomenutelný film The Gold Rush (Zlatá horečka). Tip.

vesuvanka: Že se sem někdo podívá skoro měsíc po uveřejnění je už samo o sobě velice potešitelné. Takže díky moc!

kvaj: Dojal jsi mě, Jaroslave. Polechtalo to mé staré ego. Děkuji!

Majaks: Maminku jsem tedy nechal prohlásit, že "My tě nedáme." Tím by měl být táta-ochodník s dětičkami vyřazen. :-)

Díky za upozornění na překlep. Ale: Kde vidíš chybu v "jak nejdéle"?  

Teď vidím, že jsem zde Goře nepoděkoval: Tak díky, Gorinko! 

Marcela: Naprostý souhlas! 

Marcela: Díky za článek! Obsah je asi: "Raději kratší život, ale naplno!" Proč kratší? Život v karanténě by ovšem vůbec delší život nezaručil, ba naopak: Dlouhodobá naprostá izolace od choroboplodných zárodků má za následek, že organismus přestane vytvářet jakékoliv protilátky, což by znamenalo, že první lepší mikrob by dotyčného na místě zabil. A to nemluvím o slunečním záření, potřebném pro vytváření vitaminu D, o nedostatku pohybu, a pro zdravou psychiku nezbytném společenském životě. V případě kovidu pan profesor rozhodně nemá na vybranou mezi kratším životem, bude-li žít jako dosud, a životem delším, ale v naprosté izolaci. Jeho volný styl mu dá život nejen lepší, ale i delší.

Lakrov: Takže fejeton? Souhlas - víceméně ve stylu povídaček Ludvíka Vaculíka o "paní Vaculíkové" a jejich zahrádce, jež psal v posledních svých letech pro Lidovky.:-D Jenže já ten text myslel vážně, on ne vždycky. 

Lakrov: Burcující to mělo být. Díky za přečtení i názor. 

Marcela: Ke Tvým námitkám: Za covidového pacienta platí zdejší pojišťovny nemocnicím několikanásobek toho, co platí za "obyčejného". Je tedy v jejich zájmu jej tam podržet. To vysvětluje, proč nemocnice zejí prázdnotou - lidé se tam bojí jít. Bojí se, že jim "najdou" nemoc, jen aby je tam mohli zadržet. Ti zlí jsou - fakt musím i tohle vysvětlovat? - ti, v jejichž zájmu je tahle panika. Marcelo, Vy opravdu nevíte, že v některých zemích covid dávno vymizel, ale lidi jsou pořád strašeni, že tam je?? Navzdory oficiálním statistikám! Zdravotnictví je stejný kšeft, jako každý druhý. A tento text je povídka, pouze výseč celku, nemohou v ní být všecky aspekty této problematiky.

Díky za návštěvu a komentář, Marcelo!

Marcela K.: Tak se to událo - člověka zde, a i v jiných zemích, přiřadí k "nemocným na kovid-19", i když si zlomil nohu v automobilové nehodě. To, prosím, není můj fantastický výmysl. Divím se, že jste se o těchto machinacích v Čechách nedozvěděli. Pojem "zemřít na kovid" a "zemřít s kovidem" je Vám neznámý? Ještě jedno, Marcelo, píšeš: "...že by člověka drželi zbytečně na tak exponovaném lůžku?" Samozřejmě! Dokonce ta "exponovaná lůžka" drží volná pro případ, že by došlo ke skutečné, ne vymyšlené pandemii, a za každé volné lůžko inkasují od vlády 600 Eur denně. A současně odmítají pacienty, kteří by to lůžko potřebovali třeba kvůli bypassu, a nedostanou ho. Co to pro takové pacienty znamená, se ani neodvážím zde napsat.

Lakrov: To že bylo burcující? Poslyšte, mládeži, tohle bylo ve srovnání se skutečností mlíčko pro miminka. Kdybych popisoval skutečnost, tak by mě někteří nazvali nejen hlupákem, ale hned idiotem, nacistou, fašistou, konspiračním teoretikem atp. V životě jsem se opravdu bál pouze dvakrát: Když Rusové v době, kdy NATO bombardovalo Jugoslávii, pohrozilo atomovou bombou, a teď. A stejně, jako většina obyvatel, se nebojím nějakého viru, ale politiky. Z dosavadních reakcí zde mám dojem, že tam v ČR žijete v jakési bublině, i když ne všichni.  A divím se, že zde na literárních serverech píšeme o bezvýznamných prkotinách, jako by všude kolem nebyla tak burcující témata. Myslím, že přišel čas na dissent. I mezi literárními amatéry. 

K3: Je to tak, ale nevylučuje to to, co nám vyprávěla protagonistka tohoto příběhu o pocitech svých a svých rodinných příslušníků. Díky za zastavení.

Movsar: Nevím, jesli jsi padesátá léta zažil. Já ano. Agitka byl text, proslov a jiný verbální projev oslavující stranu, vládu a dělnickou třídu. Všimni si prosím, že zde je to přesně naopak: Protagonistka je naštvaná na vládu, a tím na vládnoucí stranu, za její krutá, amatérsky provedená opatření. O dělnické třídě zde není ani slovo. 

aleš: Tak je to. Ale dokázat to může být pro někoho hodně těžké. 

Majaks: Máš naprostou pravdu, opravdu je někdy lepší mlčet. 

K3: Je to tak, ale nevylučuje to to, co nám vyprávěla protagonistka tohoto příběhu o pocitech svých a svých rodinných příslušníků. Díky za zastavení.

Movsar: Nevím, jesli jsi padesátá léta zažil. Já ano. Agitka byl text, proslov a jiný verbální projev oslavující stranu, vládu a dělnickou třídu. Všimni si prosím, že zde je to přesně naopak: Protagonistka je naštvaná na vládu, a tím na vládnoucí stranu, za její krutá, amatérsky provedená opatření. O dělnické třídě zde není ani slovo. 

aleš: Tak je to. Ale dokázat to může být pro někoho hodně těžké. 

Majaks: Máš naprostou pravdu, opravdu je někdy lepší mlčet. 

Snažím se pochopit, ale jaksi mi to nejde. Co má, propánakrále, společného Ježíš s vepřovou konzervou? Víš, že je to pro Ježíše-žida těžká urážka, a tedy hřích, a přijdeš za ni do pekla? :-D A co má vepřová konzerva co dělat s Tebou? Jakou roli vlastně zaujímá vepřová konzerva v tomto textu? Plno otázek, a žádná uspokojivá odpověď. 

No a pak mám jednu věcnou poznámku. I když se to tak říká, není to pravda: "Nic, co se dá jíst, není zdravé."

Meloun je kupříkladu pošušňáníčko, a je zdravý jako mladý býk! Doporučuji. 

Nic ve zlém. (Chtěls vážnou kritiku, tak ji tady máš!) Ed 

Snažím se pochopit, ale jaksi mi to nejde. Co má, propánakrále, společného Ježíš s vepřovou konzervou? Víš, že je to pro Ježíše-žida těžká urážka, a tedy hřích, a přijdeš za ni do pekla? :-D A co má vepřová konzerva co dělat s Tebou? Jakou roli vlastně zaujímá vepřová konzerva v tomto textu? Plno otázek, a žádná uspokojivá odpověď. 

No a pak mám jednu věcnou poznámku. I když se to tak říká, není to pravda: "Nic, co se dá jíst, není zdravé."

Meloun je kupříkladu pošušňáníčko, a je zdravý jako mladý býk! Doporučuji. 

Nic ve zlém. (Chtěls vážnou kritiku, tak ji tady máš!) Ed 

Gora, atkij, bixley: Děkuji za zařazení do Zlatého výběru. :-)

Lakrov: Solženicyn. Díky za přečtení i názor. Přemýšlím, že bych to mohl roztrhat na menší příběhy. Komedie? Jasně! Proč nad tím slzet? Ono se tomu klukovi s tou náhradní Jarmilkou docela daří. I po desítkách let. 

Máš pravdu, i mí vnuci, když jim předčítám Pipi dlouhou punčochu, mě brzdí. Určitě si To, co mi radíš, vezmu k srdci. :-)

last gasp: Předně obdivuji Tvůj nick. :-) Díky za pochvalu textu. Nahrávka je jen taková první srandička. Máš pravdu, je prozatím mizerná. A fotky tam přestanu vůbec dávat, zkusím to dělat jako někteří vlogaři - když něco povídají, místo sebe ukazují kus zahrady nebo  pouze jednu fotku.To proto, že na youtube nějaký obrázek musí být. Jinde by to šlo jako podcast nebo tak, ale youtube je holt youtube, zatím ještě. Budu vděčný za jakoukoliv radu. P.S. Možná se ptáš, proč to vůbec dělám, když to neumím. Jde mi o to, že hlasem mohu čtenáři povědět víc, než tiskem. Tak to zkouším. Mimochodem, už jsem ve studiu natáčel, ještě když jsem pracoval. A vycházelo to dobře. Ale tam se o techniku staral odborník, já jen četl.

old jerry: Díky za pochvalu. A že to nebude trhák, jsem věděl. Mělo to být jen vzpomínkové vyprávění. Zdá se, že mi záměr tentokrát vyšel. 

Marcela K.: Ještě děkuji za věcné připomínky. K početným Jardům: Někdy dost zápasím s příliš často opakovanými jmény nebo osobními zájmeny. V jiných jazycích je obvyklé je používat skoro s každým slovesem, v češtině jejich přemíra působí cize, jaksi "germánsky". Když je ale nepoužívám, text se místy stává nejasným - čtenář hádá, o kom to mluvím. Najít tu správnou míru je pro mne těžké. Moc děkuji i za připomenutí, že je záhodno, abych při čtení nespěchal. To je za 1. tím, že tak běžně mluvím (a manželka říká, že drmolím), a za 2. tím, že jsem text sám napsal, a vlastně ho nečtu, nýbrž cituji skoro zpaměti. A to pak jde rychleji, než hlídat písmenka. :-) Užitečná kritika! 

last gasp: Předně obdivuji Tvůj nick. :-) Díky za pochvalu textu. Nahrávka je jen taková první srandička. Máš pravdu, je prozatím mizerná. 

old jerry: Díky za pochvalu. A že to nebude trhák, jsem věděl. Mělo to být jen vzpomínkové vyprávění. Zdá se, že mi záměr tentokrát vyšel. 

Marcela K.: Ještě děkuji za věcné připomínky. K početným Jardům: Někdy dost zápasím s příliš často opakovanými jmény nebo osobními zájmeny. V jiných jazycích je obvyklé je používat skoro s každým slovesem, v češtině jejich přemíra působí cize, jaksi "germánsky". Když je ale nepoužívám, text se místy stává nejasným - čtenář hádá, o kom to mluvím. Najít tu správnou míru je pro mne těžké. Moc děkuji i za připomenutí, že je záhodno, abych při čtení nespěchal. To je za 1. tím, že tak běžně mluvím (a manželka říká, že drmolím), a za 2. tím, že jsem text sám napsal, a vlastně ho nečtu, nýbrž cituji skoro zpaměti. A to pak jde rychleji, než hlídat písmenka. :-) Užitečná kritika! 

No, Goro, druhý či čtvrtý ještě neznamená vyhrát. Ovšem nepohrdám, jsem tomu rád, ale pořád platí, že těsně vedle je taky vedle. A pak je zde ještě jedna skutečnost - na hodnotících záleží úplně stejně, jako na soutežícím. Takže zůstávám v klidu. 

To já děkuji, za tu čest. Asi mi neslouží paměť - o tom, že bych někdy tady vyhrál Prózu roku, jaksi nic nevím. :-D

Gora: Jistě, jen se mi nezdá, že by mohla mít úspěch, já ti mám takový pocit, že u většiny zdejších frčí psaní docela jiného rázu. 

Květoň: těší mě, že Ti to stálo za to dvaapůlkráté čtení. :-)

Marcela: To víš, určitě by se na té povídce dalo něco zlepšit. Ostatně, co je na světě takové, aby se to nedalo změnit k lepšímu? 

Všem Vám za kritiku, ale i za to, že jste si dali práci s přečtením, srdečně děkuji! :-)

Kognitivní schopnosti se dle psychologů dají zlepšovat do konce našich dní. Ze vzpomínek čerpat, a spisovatelské řemeslo rozvíjet. ;-) Ostatně, největším problémem v tomto oboru je právě nedostatek témat. A kdo jich má na skladě víc, než starší člověk? 

Mnoho Středoevropanů se těch lidí bojí. Oni to vědí, a pokud mají aspoň trochu filipa, hledají cestičku, jak nás přesvědčit, že se nemáme čeho bát, že jsou docela jako my. Proto ten kříž. Proto ty sesbírané borůvky. Ten člověk si prohlížel katastrofické obrázky v novinách. Tím ovšem nic nechtěl dokázat, to bylo stejně lidské jako naše nutkání zastavit se u nehody a čučet na cizí neštěstí. A to dokázalo ze všeho nejvíc, že je jako my. 

Mnoho Středoevropanů se těch lidí bojí. Oni to vědí, a pokud mají aspoň trochu filipa, hledají cestičku, jak nás přesvědčit, že se nemáme čeho bát, že jsou docela jako my. Proto ten kříž. Proto ty sesbírané borůvky. Ten člověk si prohlížel katastrofické obrázky v novinách. Tím ovšem nic nechtěl dokázat, to bylo stejně lidské jako naše nutkání zastavit se u nehody a čučet na cizí neštěstí. A to dokázalo ze všeho nejvíc, že je jako my. Tím ovšem nechci tvrdit, že jsou všichni jako on. 

K3: "Nevidím v každém šátku fanatika." No právě, to se mi ten člověk snažil naznačit. Nevšiml sis? 

Majaks: Že jsi můj text nepochopil, nevadí. 

Gora: Ano, mělo to být jiné.

Revírník: Tys to vyhmátl!

Všem děkuji za kritiku. :-)

Přečetl jsem si Tvůj příběh a teď chápu, proč ses tak a ne jinak vyjádřil o mém posledním textu. Jsme rozhodně rozdílní v tom, co pokládáme za dobré psaní.

Klidně Ti potvrdím, že můj text mluví hlavně o mně. Ostatně i autoři zdánlivě tak málo "lidských" textů jako třeba Stanislaw Lem, zanechávali v povídkách o strojích svou charakteristickou, lidskou stopu. Takže každý píše vlastně o sobě. I Ty. A proto by si měl setsakramentsky dávat pozor, co píše, aby o sobě neprozradil, co nechce. ;-)

Měj se.

Přečetl jsem si Tvůj příběh a teď chápu, proč ses tak a ne jinak vyjádřil o mém posledním textu. Jsme rozhodně rozdílní v tom, co pokládáme za dobré psaní.

Klidně Ti potvrdím, že můj text mluví hlavně o mně. Nápodobně. Ostatně i autoři zdánlivě tak málo "lidských" textů jako třeba Stanislaw Lem, zanechávali ve svých textech o strojích svou charakteristickou, lidskou stopu. Takže každý píše vlastně o sobě. I Ty. 

Záleží jen na tom, co v tom textu o sobě prozradil. 

Měj se.

Majaks: Kdybych ten sulc s křenem vynechal, bylo by té romantiky příliš moc. Víš, jsou na světě lidé, kteří si utahují i ve chvíli, jež je k tomu dle názoru jiných nevhodná. Viz americké pohřby - často se jedná o přehled anekdot ze života zesnulého. Holt, slaďoučkou romantiku popisovat nebudu. Díky za zastavení a kritiku. 

Ahoj Jaroslave! Po čase zase tady! Tedy já, Ty se netouláš jako já. Vychutnal jsem si Tvůj jazyk, a záviděl jeho košatosti, libozvučnosti, a především schopnosti vykreslit Tvou milovanou přírodu tak, že mi dává pocit osobní přítomnosti. A to ve mně probouzí nostalgii, dokonce jakýsi závan chuti se přestěhovat k Vám do Jeseníků. Takže pokud nechceš, aby Vaše hory zaplavily hordy přírodních krás chtivých lidiček, radši se kroť a piš trochu hůř. :-D

Ahoj Jaroslave! Po čase zase tady! Tedy já, Ty se netouláš jako já. Vychutnal jsem si Tvůj jazyk, a záviděl jeho košatosti, libozvučnosti, a především schopnosti vykreslit Tvou milovanou přírodu tak, že mi dává pocit osobní přítomnosti. A to ve mně probouzí nostalgii, dokonce jakýsi závan chuti se přestěhovat k Vám do Jeseníků. Takže pokud nechceš, aby Vaše hory zaplavily hordy přírodních krás chtivých lidiček, radši se kroť a piš trochu hůř. :-D

Kandelabr: Příběh příliš jednoduchý? Máš pravdu, jednoduchý je. Když to sepíšu složitě, tak zase mamraj, že se v tom ztrácej. Možná, že by se Ti ten text zdál hlubší, a tím i složitější (ve Tvém, tedy kladném slova smyslu), kdyby sis vytvořil vztah k protagonistovi tak, jak tomu bylo v mém případě. Díky za zastavení se. 

Luzz: Holt, najít pointu jako kovářské kladivo není lehké. Díky za kritiku.

No a já přece taky musím poděkovat. Že děkuju pozdě? Bál jsem se sem nahlédnout, to abych nedostal deprese. Snad mi to prominete... :-)

last gasp: To je mé staré téma - najížděl jsem na ně několikrát, ale nevzpomínám si, že bych někdy něco někde vyvěsil. 

StvN: Pouze úvod? Tak to je stejné, jako kdybych manželce po návštěvě kadeřníka pochválil pouze ofinu. Přesto díky za návštěvu! :-D

Markel: Díky za návštěvu. :-)

smazaný uživatel: Dobře jsi udělal! :-D 

Thea a Norsko 1: Díky za návštěvu, i pochvalu. 

last gasp: To je mé staré téma - najížděl jsem na ně několikrát, ale nevzpomínám si, že bych někdy něco někde vyvěsil. 

StvN: Pouze úvod? Tak to je stejné, jako kdybych manželce po návštěvě kadeřníka pochválil pouze ofinu. Přesto díky za návštěvu! :-D

Markel: Díky za návštěvu. :-)

smazaný uživatel: Dobře jsi udělal! :-D 

Thea a Norsko 1: Díky za návštěvu, i pochvalu. 

Je mi ctí. :-) 

K3: Tento postřeh mne vedl k sepsání povídky, bez něj by nebylo o čem psát. Díky za návštěvu i tip. 

Poté, co jsem se na Tvou poznámku vyspal, jsem došel k závěru, že máš recht. Něco s tou "jedinou věcí" udělám. Janino, jsem Ti moc vděčný! :-) Ed

Janina: nezapůsobil na mne proto, že ho jako herce znám. Tam bylo víc, mnohem víc, a je škoda, že se mi nepodařilo to napsat tak, abys to z mých slov vyčetla: Ten člověk nebyl jen nějaký můj "oblíbený herec". Předně je to legenda, a pak... krucinál, mně se fakt nepodařilo vyjádřit skutečnost, že on byl "svědkem" počátku našeho společného života? Myslel jsem, že to nemusím říkat explicitně, že se domyslíte. Prostě to nedovedu napsat tak, abych nepsal polopaticky, a aby přesto to, co mám na srdci, bylo jasné.

Je ovšem možné, že "vina" není jen na mé straně. Lidé píší takové povrchnosti a v takovém množství, že čtenář už od textu žádnou hloubku neočekává.

Mimochodem, nejen ten herec, celý film patří k tomu nejskvělejšímu, co kdy kinematografie stvořila. Budete-li se na něj dívat třeba popadesáté, pokaždé v něm objevíte něco nového. 

Díky za názor, Janino! :-)

Janina: nezapůsobil na mne proto, že ho jako herce znám. Tam bylo víc, mnohem víc, a je škoda, že se mi nepodařilo to napsat tak, abys to z mých slov vyčetla: Ten člověk nebyl jen nějaký můj "oblíbený herec". Předně je to legenda, a pak... krucinál, mně se fakt nepodařilo vyjádřit skutečnost, že on byl "svědkem" počátku našeho společného života? Myslel jsem, že to nemusím říkat explicitně, že se domyslíte. Prostě to nedovedu napsat tak, abych nepsal polopaticky, a aby přesto to, co mám na srdci, bylo jasné.

Je ovšem možné, že "vina" není jen na mé straně. Lidé píší takové povrchnosti a v takovém množství, že čtenář už od textu žádnou hloubku neočekává.

Mimochodem, nejen ten herec, celý film patří k tomu nejskvělejšímu, co kdy kinematografie stvořila. Budete-li se na něj dívat třeba po padesáté, pokaždé v něm objevíte něco nového. 

Díky za názor, Janino! :-)

Všem Vám, mojí milí, za Vaše laskavé komentáře, tipy a vůbec za to, že jste si dali tu námahu a můj text přečetli, ze srdce děkuji! 

Do příště! Ed :-)

Uznávám, že jsem si to o těch jiných kriticích měl odpustit - nic mi po tom, jak píší jiní kritiku, není. Pokud jsem se někoho dotkl, pak se co nejúpřimněji omlouvám.

Z.W.

Goro, pokud nepíšu kritiky, tak hlavně proto, že se na mne potom lidé zlobí. I tuto jsem odeslal navzdory jakémusi vnitřnímu hlasu, jenž se mi to pokoušel rozmluvit.

To, co jsem napsal, je mým přesvědčením získaným v průběhu let. Měla to být "konstruktivní kritika", taková, jakou si sám přeju.

Kdysi mne o kritiku požádal jeden z autorů na sousedním literárním portálu. A já blbec jsem mu napsal to, co jsem v jeho textu viděl. Věnoval jsem tomu půl dne! On si to přečetl, suše poděkoval, a od té doby se u mne neukazuje. Já se občas na jeho nové texty kouknu - opakuje i po létech stejné školácké chyby, jako tehdá.

Myslel jsem, že Ti pomohu. Toť vše.

Z.W.

Milá Goro!

Přečetl jsem si povídku a nechal ji na chvíli na mne působit. Pak jsem přečetl všecky kritiky od nejstarší až po tu dnešní. A podíval se na text ještě jednou. To kvůli té soutěži, abych neublížil. A došel jsem k následujícím závěrům:

Lakrov má pravdu, mne však nejvíce ruší jazyk dialogů. Dialogy ve spisovné češtině zní nepřesvědčivě, protože v Čechách nikdo spisovně nemluví. I jazykový puritán a chováním snob pan expresident Klaus hovořil pouze ve formálních situacích (promluva, kamerami snímané rozhovory, setkání v rámci služebních povinností atp.) spisovně. U piva při lidové slavnosti neváhal přejít k češtině hovorové.

To, co říká Petr, není přiměřené jeho zdravotnímu stavu. Opravdu pochybuji o tom, že by člověk ve chvíli po zážitku, který mu vzal řeč i vládu nad částí těla (a očividně jej k smrti vyděsil), po krátkém zakoktání jako zázrakem sílu i řeč (spisovnou a plynulou) získal zpět. To samé ve chvíli po operaci - tam promlouvá hned větami na několik řádků. A zase bez chybičky.

Závěr: Dialogy bych možná zkrátil, ale určitě převedl do jazyka, jakým hovoříte doma. A pokud doma takhle mluvíte, tak bych se přizpůsobil většině národa. Není totiž důležité, zda se to tak opravdu seběhlo, nýbrž zda to jako skutečnost na čtenáře působí. Dialogy totiž mohou učinit text pružným, svěžím, lehce plynoucím, nebo naopak těžkopádným; můžou jinak dobrý text "zabetonovat".

Pak je tu ještě jedna věc: Goro, tento příběh už jsem za svůj dlouhý život slyšel a četl mnohokrát. Myslím, že jsou i časopisy, které se přesně tématem života po klinické smrti zabývají. Však si nagoogluj heslo "klinická smrt". Jen v češtině jsou tam desítky, možná stovky hesel. Je-li Ti tento příběh osobně důležitý a každopádně jej chceš mít jako povídku, pak by bylo pro tento účel třeba, abys našla nějaký  nový, neotřelý aspekt této události.

Promiň, že jsem Ti nemazal med kolem úst, to tady udělali skoro všichni. Myslel jsem, že užitek budeš mít z něčeho, co vyplývá z mých zkušeností, a ne z pouhého přání Ti udělat radost. A budu jedině rád, napíšeš-li stejně přísnou kritiku k povídce mé. Ostatně, v naději, že mi někdo něco užitečného napíše, sem vůbec chodím. Ta moje soutěžní povídka je tady jenom proto, že jste mi ji přísně sepsuli! A já jsem Vám za to velice vděčný! 

Nic ve zlém!

Zdeněk

Tak díky, Lakrove, jaká chvála! Až se rdím! Takové vzpomínání to je, no. Dědci už jen vzpomínají. Já bych raději konal. Ach jo! :-D

No, pokud to ještě jde, tak samozřejmě. Pokud by Tě něco takového napadlo v budoucnosti (o čemž pochybuji - :-D), dělej, co uznáš za vhodné. Jo, a díky za tu čest.

Zdenda: Já si vždycky říkám, nepopisuj skutečné události, nikdo ti neuvěří! Tohle se událo před nějakými pětadvaceti lety, a to byl mražák z druhé ruky. Docela jiný, než jaké máme dnes. A ten puch? No jo, víko mohlo být poškozené, ohnuté, nebo z nedbalosti nedovřené. A k intenzitě zápachu: Už jsi někdy cítil rybu, jež týden ležela ve vyhřátém pokoji? Já ano.

P.S. U sousedů nahoře praskla trubka - k večeru, zrovna když odjeli na dovolenou. Sousedé na to přišli až ráno. A nikdo neměl klíče od jejich kvartýru. Koberce, parkety, dolní okraje dveří a nábytku, všecko v háji. Promáčené stropy a stěny v bytech pod ním. Ale psát o tom nebudu, nikdo by mi neuvěřil, že prasklá trubička může způsobit takové škody. 

:-) 

zzlatý: To mi připomíná politiky, co při rozhovoru pro tisk nebo tázáni v parlamentě na nepříjemnou otázku za nic na světě nejsou schopni odpovědět, a já mívám někdy dojem, že takoví lidé jsou někdy přesvědčeni, že to, co odpovídají, je pravda.