Písmák Pověz
Pověz mi, proč hory a Ty a já a hvězdné nebe
a zářivá Granada
Pověz, jaké zvláštní kouzlo skrývá
hrající fontána.
Obraz věštby
Zapadá slunce jednoho dne, cesta se vine do neznáma. Mezi třetí a čtvrtou hodinou noční musím setřít několik slz z tváře;Těch slz, které roztrhají mlhu v cáry a ukážouPravou barvu očí. Ve svých denních i nočních snech se ukrývámVe víru listí a slunce Tvých očíA každá vzpomínka na Tebe, co se vynoří z paměti, a každá Tvoje fotografieMě pokradmu ničí a dává touhu žít a sílu nepřestávat snít. Od chvíle, kdy jsem tě poprvé doopravdy uviděla,Nejen očima, ale rovněž srdcem,Údery klekání zní mi jako věštby hlas:Až obejmeš toho, jenž je srdcem tvého zvonu,Už nikdy nebudeš mít strach.
Z pražských střech
Vydej se v noci vzhůru po schodechaž nahoru, kde v zádech tyčí se ti Hrad. Teď cestou, kudy jen kočky chodí snadpohlédnout dolů z karmínových střech. Praha dotýká se nebe stovkou věží. Hvězdy září sametovou oblohou,do uliček temných však svítit nemohou.
A čas plyne...
Tak plyne časJak vějíř karetPropadá prstyKartářkyKterá usnulaVedle krále na podlazeKrálovna ležet zůstalaLícem v prachuZvedni tu kartuTřeba věstíSlávu, bohatství či štěstíMožná láskuMožnáSnadStaň se tímKterýms vždyckyBýti chtěl:Rytířem, jejím zachráncemJejím. mýmPostav se na břeh mořeZkus překřičet vlnyAž na druhý břehPostav se proti větruZvedni ruceRozevři dlaněZachyť listZachyť má slovaTy smíš je znát jedinýPřestože kdokoliMůže je čístČas letí jako vírPodzimního listíBarvy Tvých očíČas víří city, nadějemiPostav se mu dřívNež rozmetá s mým srdcemVšechno, co může být.
Patetická nálada
Chytne mě občasBývá při ní krásněPřipadám si trochu jako hrdinaA kol dokola vidím jenom nečasA tak začnu psát básněA pak se těšímŽe za spoustu letVzpomenu si, že kdysi dávnoNebylo mi ani dvacetZůstalo po mně cosi zaznamenánoNajdu ta dílkaA naprosto nevinněTrošku si popláčuVíce se zasmějuS vnoučaty na klíně.
Moře
Jsi moje moře, ve kterém stále plavu
dokud se nedostanu
kamsi do průplavu
k jinému oceánu.
O krok blíž
Dnes poprvé si připouštím:Tvým odchodem umřela miČást jater, ledvin, sleziny. Část srdce. Část plic. O lalok méně a už ztrácím dech.