Písmák pokušení
Narodila jsem se v roce 67,ty o dva roky později. Jakto, že obě tvá ramenajsou starší nežli já. A objetí tak vyzrálá. Otvíráš do mě okna,pevností zkušených,zašíváš povadlé dírypřesností obratných,látáš srdce.
sluší mi
Dnes mi sluší. dole mi sluší trávaokolo stromynahoře ptáciDnes se líbím zítřku -a už si na mne sahásvými lákadlya pastičkamiUvíznu. Nu,když mi to zasluší,tak mezi námi -dnes za "krásu"zítra za "dnes"převléknu sena maškarním plese. ale,kdy půjdusama za sebe.
Co se ti všechno vejde do dlaně
Kromě mě
ještě města a zátočiny.
Pak činy - o ty se otírají
mé nadmořské výšky,
Barevný čaj pro baronku
Jsi doma.
uprosím rybáře,
ať pochytá všechny šlápoty
co k tobě míří
věnování
Byl konec aprílu.
Z hradebních věží,
přetesknou houští
houslový vítr hořce hrál.
Kamarádce Vlaďce, ženě v domácnosti
Schovávášv zástěřemetafory
a rozdáváš je na potkání.
Říkáš:"Já tomu nerozumím",
a usmíváš se do kynoucí básně,
NEUMÍM - UMÍM - NEUMÍM - UMÍM
Neumím ochránit břehy
před plynoucími příběhy.
Nasávají do sebe krajinu,
vonící po pepři, po kmínu.
chtěla jsem
Chtěla jsem kutat pravdu,
co zlato, které mluví,
chtěla jsem slova vypouštět,
jen pravdivými šípy
živá
holčičko usněná,
s mlhovými vlasy
z loketských luhů,
tví stromi pošeptávali,
viz. kategorie
Mám koncesi na depresi.
Chci licence na milence.
Řeknu k tomu pouze tolik,
že si starej alkoholik.
...po meči
Na přechodu pro chodce
potkal bělouš kytovce.
"Kytovče, kytovče,
ty jsi u nás na dovče. "
pochybená
Tolik jsem se zabývala
depresí,
že jsem zapomněla,
že tu "si".
Kotě mi přejelo auto a napadl první sníh
černé kotě - bílý sníh
rudé kotě - rudý sníh
bílé kotě - černý sníh