Písmák Astronomická
Jsi průsečnicí mé nebeské sféry
s horizontální rovinou
do které večer sám ulehám
když pozoruji daleké hvězdy
Baletkám
Za zvuku vinylových tónů
pohybem baletek kreslíme na zeď
stíny předešlých milování
a mezitím
Padáčky pampelišek
Mlhavý zbytek tohoto dne
ulepeného od sazí
se rozpustil
do chomáčků bodláčí
V provazech svlačců
Voníš jak louky kdysi vCharleville
kde mladý básník se svojí láskou pil
a já teď piji ztvých očí vroucích
když držím tě prolomenou vbocích
Sněženka
Jsi sněženkou
protože jsi mě uvěznila
vsněhobílé závěje dnů
kdy jsem tě přesýpal vrozechvělých dlaních
Lichoběžník
Jednou se stanu Lichoběžníkem
a opíšu se kolem tebe
ze všech stran se tě budu dotýkat
ale mé myšlenky
Podzim II
…už mě svědí na tváři
letos se tu zas ukázal
o políčko dřív
předčasně propuštěný rekonvalescent
Anémie
Cos odešla
jsem jenom tobě věrný
jsem tebou chudokrevný
mé žíly byly vždycky
Až umřu...
…nechci mít už výhled
na sentimentální červánky
a za pasy vodit
vlasaté andělské milenky
Abstinence
Měsíc stmou
se mi zas pomalu vkrádají do pokoje
skrz dobou prorezlé zámky
které jsem nechal pro tebe ukovat
Výluka
Hledám tě na všech nástupištích
na těch dnešních a i těch příštích
hledám tě ztracenou
vněkterých zčekáren
Cukrovka
Jsi tak návykově sladká
cesta zpátky příliš vratká
a mě potom tíží splín
kde seženu inzulín.
Lichoběžky
Od sebe ksobě
rozbíháme se jak dvojice lichoběžek
každý jiným směrem
Ty zÁ do Bé
Kdesi na nádraží
Rozpálený vzduch vlakových nástupišť
páchnoucí dehtem
ucpávající mé plíce
A bodající pohled tvých ledových
Akáty
Už vím
jak omamně voní akáty
tak podobně voněla jsi ty
když tančila jsi v řece
Osmikráska
Květina kterou jsi je osmikráska
protože sedm krás je pro tebe málo
První dvě krásy jsou tvé oči
dva zelené kamínky
Hvozdíky
Ležím teď na louce porostlé hvozdíky
kde jsem tě prvně políbil
Ležím teď shlavou vtrávě
Jak před rokem léto nás hladilo
Kakost
Na loukách vedle rybníků
jak moře kvete kakost
já celému světu bych zpívat chtěl
jsi moje radost.
Moji nejbližší
Usínám často vedle Nezvala
vím takového jsi mne neznala
Teď hoří dýmka pana Holana
snít potají sním budu do rána
Tabletky na toaletách...
Tabletky na toaletách léčí chřipku tvojí moči
a dírky vmušli – její oči
co neustále pláčí
Mýdlo si podává mé ruce sručníkem
Pampeliška
Tvé jméno se skrývá vpampelišce.
Na jaře plná medu a prvního slunce
když do tebe lehám
Slétem mi odcházíš
Petrklíč
Ó kéž bys byla petrklíčem
a otevřela mi všech devět Apollinairových bran do svého těla.
1. září
Včera o půlnoci
se začal podzim slétem milovat
při ohňostroji ledových hvězd
šel jsem raději spát
Hvězdy
Skrz střízlivá okna hvězd
pozoruji jak Měsíc
nezbedný poutník
si jen tak kráčí po nebi
Památka létu
Pomalu se propíjím dnem
sduší
jako Raskolnikov
vbaru Naproti všem
Měl jsem rád ty modré dny...
Měl jsem rád ty modré dny
co chutnaly po skořici
(rána voňavá a večery trochu hořké)
když jsi přicházela jen tak
Poslední list
Jaký má význam poslední list na stromě.
Žádný a přece veliký.
Vím proč listy padají
ale jen jeden samotinký na větvi do konce podzimu zůstává
Rakovina
Září
mi zbrkle prošlo pod okny
Nejistý říjen kouká do dveří
a večery už nejsou
Kaštany
Ze stromů dávno spadaly všechny bezduché listy
a tvoje loňská slova
leží už taky suchá
někde pod stromy
Kopretina
Připomínáš mi květy kopretiny
Tvé srdce jako její okvětní lístky
směřuje do všech světových stran
a já jako terč stojím uprostřed nad nimi
Jízda vlakem
Lampy měří vzdálenosti vlaku
rodí se a mizí s frekvencí světlušek
zleva doprava
zprava doleva
Sedím tu na lavičce...
Sedím tu na lavičce
mezi krásně rozkvetlými stromy
krásně rozkvetlými květinami
a krásně zpívajícími ptáky
Jsou...
jsou noci které nehasnou a slunce která nepláčí
jsou panny bez květů bez trnů bodláčí
jsou pohřby bez nevěst a svatby bez piety
jsou víry bez kříže a Shakespeare bez sonety
Nádraží
Tak nerad (vlastně i rád) čekávám
na nádražích
Protože mně vždycky připomenou tebe.
Vlaky to jsou tvoje slova
Stín
Stíny stromů paměti
Stíny hračky pro děti
Stín noční lupič za zády
Stín kmotr záhady
Pro Tebe
Kůže na pravé ruce je suchá
Ani lůj nezvlhčí tak rty
Noty bijí do levého ucha
A jediným balzámem jsi Ty .
Most
Most pro skok příliš nízký zdá se mi
Já dlouho letět bych si přál
a v letu s ptáky rád si povídal
povídal o zemi, kam na zimu odlétají
Přestalo hřát
Slunce už na dláždění nesvítí
Křivolaké uličky přišly o své poslední sladké plody
Kouř probolí skrz srdce do plic a pohladí mé snění
A vlaštovka úsměvu navždy odletěla do teplých krajin
Podzim
Závěje listí koberec zimou utkaný.
Vánku, pozbuď své nesmělosti.
Vánku, zafoukej, ať mohu odletět
Pak kaštan zahřeje vdětské pěsti.