Balada o mývalovi a chápánovi
Vstoupil jsem tak rok - dva zpátky, do obchodu se zvířátky. Žil jsem si sám, opuštěně, chtěl jsem koupit aspoň štěně. "Máme pejsky, rybky, špačka," usmála se prodavačka. Já toužil po exotice, "A co šelmy, co opice.
Markétě
Když slunce uhasíná otevírá bránu vesmíru a vše temné okolo pomalu splývá Když slunce uhasíná ticho začíná psát a slzy vyprávět a honosné, rušné útočiště města mění se v neprobádaný ostrov vzpomínek a přání Cítím se jak ztroskotanec nevěda kudy jít když noc na nás pozvolna padá a polyká vše okolo nás jen ty jediná zůstáváš hudba tvého nádherného hlasu prostupuje tmou jak ostrý nůž zarostlou džunglí záře tvých nádherných očí ukazuje mi cestu a já se nechám vést.
Výkřik učitele autoškoly, jehož žák nedisponuje zrovna dobrými řidičskými schopnostmi
Vole. Pole.
Enda
Pohleď na její vlasy Ústřižky letní noci Rozpletlé kořeny stromů Samotných, bez pomoci V krajině dešťů a hromů Pohleď do jejích očí Dvě ostrá světla v šeru Plameny živoucích sopek Horký dech od kráteru Letmý jen, hřejivý dotek Pohleď na její tělo Oblázky na dně řeky Průzračných vod lůžko klidné Zrcadlo, v němž bezděky Odráží se slunce vlídné Pohleď na ni Vítá tě tak, jako jiné Souzníte v sklenici píva Když v dechu řeč zvolna plyne Moci své nezneužívá Přesto však sladce i trpce Spoutává tě s mocí dravou Rozlévá se nad tvým srdcem Jako nebe nad Ostravou.
Rozhovor dvou námořníků, z nichž jeden má povědomí o tom, že se loď potápí a druhý ne.
Skoč. Proč.
O vztahu
Není to zas až tak špatný. Občas máme spor a dyckynervy tečou, málo platný;krev však jenom sporadicky.