Beduínovy zápisky z cest, ty vole....JEDNA

Nacházel jsem se na páté rovnoběžce a osmém lišejnikoběžníku a můj mezek byl fakt hotovej. Pozvedl jsem spěšně uvázanej turban z levýho oka a pohlédl do dáli parhorků připomínajících koblihy bez náplně. Myslím, že se jim jinak ve světě říkaly písečné duny, ale pro nás, beduíny z Damašku, to nebylo nic jinýho než pahorky, to dá přece rozum. Kdesi v dáli se plahočil Khnevt se svým sedlem.