To malej Sam střílel dělobuchy
Samovi bylo skoro 14 let, rád nakupoval a střílel s kluky různý rachejtle a petardy. Ty největší exploze se v Breykshely rozléhaly asi kolem čtvrté odpolední hodiny hned po škole. To mívali volno a rodiče byli rádi, že si můžou taky trochu doma vyhodit z kopejtka, šoustnout si, trochu se pobičovat a jiné záležitosti různorodých původů. Samovy rodiče měli krom ostatních aspoň šanci trochu si zanadávat, poházet po sobě trochu toho nádobí a občas vzít do ruky nějaký nástroj, který by mohl být „smrtozkázný“.
v pokoji
Často jsem se probouzel do poloslepých rán,
nevěděl jsem zda je to životem jakým žiji,
zda se mi mé tělo snaží něco říct,
nebo se prostě realita stává více utajenou.
Podzim
třičtvtě na rok co mozek přetejká
a barevný sebevrazi na zem dopadaj
jako jejich kamarádi z nuseláku
co je prej rajská zahrada čeká
věšení ponožek
jsem básník, co jde vyhodit odpad
ženská věší ponožky na balkoně
jednu po druhý, mokrý, nikam nespěchá
má čas, možná jí to potichu naplňuje
směnárník na volný noze
potkal jsem na národní člověka
prej jestli bych si drobný neodflus
humanita prý je odvěká
a práce nemorální hnus
oko z hláváku
Zase nová zasedačka,
kancl Hlavního nádraží,
když se zdaří bude bečka,
a prošoupaný boty nohy provází.
bar z linolea
každý ráno mě zabíjí
a těšim se na kafe z vody studený
jak kdybych v noci předchozí
uklouz na baru z linolea
rakvička se šlehačkou
Pověz mi co se tak v rachotě dělává,
když si chceš rozpálit žáhu denaturákem,
a rozkousat si záděru do krve,
co si budem povídat, nebylo by to poprvé,
plyš
Pečlivě se zabavit, sednout,
v plyš zamuchlat se, lehnout,
ostří papíru se drásá pod kůži,
a vyvolená pookřívá, ná muži.
bulletin
Ach bulletine co tě každej měsíc odebírám,
a tolik lidí co tě po třicet dní mačká,
v podstatě seš jak prodejná kolegyně,
už když mi klepeš na poštovní vrátka.
křižovatka
Topím se v tónech,papiňák minimalismu mou hlavou jest,toužím vybrat jednu z lehčích cest,jak v životě zasyčet. Dostatek odposlouchán,většina už v hlavě šrouby netočí,ačkoli noha svérázně si nakročí,přece se bojím, tu a tam.
Křížek na talíři
Čím je hezčí talíř,
tím více nám chutná,
a složení jídel,
je nám často putna.
Trocha o bohu
Byl jsi letos, byl jsi v loni,
když přijdeš, tvůj čas zvoní,
scházejících lidí druhej foch,
přestože jsi nikdy nepomoh.
Bezmezná představivost
Najednou řekne tisíc slov,
uchopí bolest všech co trpí,
ba i těch co vidí oči smrti.
Vypravěčem od přírody,