Písmák Kopíruj - Vložit
O(n(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o)e)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(m(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o)á)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(m(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(r(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o)á)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(d(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(t(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o)a)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(p(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)e)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(t(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)y)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)-)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)j)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(a(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)k)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(o(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(k(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)a)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(ž(O(:(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)d)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(ý(o(:(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(c(O(:(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)h)o):)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(a(o(:(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)t)o):)OO(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(:(O(:(o(a(O(::)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o):)o)ř)O.
ASCII
``` ``` `` `` . MMM: yMMm `sh: . ++ `NN oMyM+ sMhMo -y+`smMh: `/syso. ss/sy+.
ASCII hlavně pro chlapy :oD
JE TEZKE SOUSTREDIT SE PRI CTENI NA TEXT, KDYZ SE TI NEKDO DIVA PRES RAMENO. SPROSTAK A NEVYCHOVANEC JEDEN. ALE CO TEPRVE, KDYZ SE TI DIVA PRIMO DO OCI. :oD JE TEZKE SOUSTREDIT SE PRI CTENI NA TEXT, KDYZ SE TI NEKDO DIVA PRES RAMENO.
Moje dnes je Tvoje včera
Moje dnes je Tvoje včeraZasílám pozdrav odkudkolivrodině, přátelům, Tobě a okolí
A napíšu Váma zavolám Ti
ale mnohem pozdějiJen pokud by čas nedovolil - tak třeba ještě v pondělí. Pasy, prsteny a šaty, kufry, vlaky, odletya taky baterie k aparátu na fotozáplatyKam chtějí všichni ti dobrodruzi, studenti, aupairky,zbohatlíci a jiní ospalí, nervózní a obchodní cestující. - někteří dokonce o holi - Kdo ví. Možná na zálety.
---
Ó jak bylo mi v horkém proudu letních dní pod tvou jabloní.
Pohádky
PohádkyKdybych tak věděljak mám klástHebkou průsvitnou síťPevný hřejivý hávKdybych tak vědělJak mám klástTvému srdci něžnou pastUloupit léčivou mast. Porazit tajemnou sílu. Přinést sedm dračích hlav. Kdybych tak věděl jak mám klásttvému srdci něžnou past.
Pohlaď mě
Pohlaď mě
pohlad mě maličká
jako slunce
když hřeje na víčka
Srdce ze dvou čar
Srdce ze dvou čarDva hrnky- jako my -obyčejný porcelána na nich srdceze dvou čarTy rozpouštíš si v čajirtů svých karmínový krajkde klíčí křehce s nadějív něm mé touhy zmar
Dneska ráno
Dneska ránoStarší o sto dvacet pět letProbouzím se po jediné probdělé nociRanní chlad říká tiše, syrově a ironickySnaž se, když chceš. Vítej zpět.
Léto
LétoU rybníka je dnes živospousta lidí vyraziloza vodou do údolístarý páky pijou pivomladší by to porazilopo sodovce hlava nebolíje léto, je létoléto je tu zasje léto, je létoléto je náš časvoda studí až to pálíkdekdo se tu vedrem válínikdo nemá žádný potížetamta holka dát mi pusuta je podle mýho vkusulítal bych ve stavu bez tížeje léto, je létoléto je tu zasje léto, je létoléto je náš čas.
Zdání klame a všechno je jinak
Začnu tím, co je pro mne dokonale jisté. První osobu jednotného čísla jsem v předešlé větě použil zcela záměrně. Descartesovo "Cogito, ergo sum", myslím tedy jsem, by ztratilo převodem do dalších osob svůj axiomatický význam, který je pro mě tak zásadní. Ale co vlastně jsem.