ach ach ach. tomu říkám poezijé :)

Rozklepala se mi bránice.:D Přihodim i svoje příspěvky....když byl brácha malej zásadně mi nadával Ty stará botanická zahrado! Což znamenalo, že už je fakt nakrknutej. A já obvykle říkám Do prkna (což nevim, kde se vzalo - možná když jsem posledně skládala ikeáckou skříň Alberta)..

pěkný, má to myšlénku. tip *

Když jsem četla, chvílema jsem zadržovala dech jak jsem byla napjatá, co bude dál. Hodně působivý a pracuješ skvěle s jazykem. Akorát si z toho neodnášim žádnou velkou myšlenku, jen ty pocity. Přijde mi to jako filmovej záběr do určitýho období života, ale chybí mi přesah. A naprosto jsem ti věřila to dětský přemejšlení a vnímání!

Naopak. Já děkuju za čtení.: )

Takhle navečer se nějak radikalizuju. Jinak: jsou tam místa, který poznávám, jsou i moje. A to je pravda.

Uíííí, večerní díky díky.

Tolik realita. Tolik pravda.

Ženy, co nekouří, čtou povídky o cigaretě.

Lakrove, už chápu, co jsi měl na mysli. Díky za tip, trik. Lehce jsem vlakovou konverzaci změnila, tak je snad víc jako slunce jasná světů jiných a nebloudí blankytnými pásky a tdtdtd.

A jdu číst kávu!

Tak jsem strávila Noc s Hamletem.:) No.. jo. jako odkaz odstavec vyznívá líp, tolik mi netrčí a vlastně říká další věci k tématu.

Hm hm přemýšlím, co s tím. Původně jsem scénu měla v hlavě tak, že u okna stojí holka (ne malá, dvacítka třeba) a vybavuje si různé situace z dětství, vzpomínky. Pro čtenáře jsou ale matoucí ty proslovy o tygrovi (to by měla říkat malá sestřenka, co za tou dospělou přišla do pokoje). Až když malá setřenka zavolá holku jménem, ta si jí všimne. A nad úpravou dialogů se taky zamyslim, ale do minulýho času se mi moc nechce.

Díky za komentář!

Hmmm. Přemýšlím... místama pěkný obraty a dokonce se mi vybavil můj pocit z letního Edinburghu. Rušila mě ale hned na začátku ta gramatická chyba: špína odrolená se skály. Nedokážu přijít na to, jak bys to mohl myslet, aby tam mohlo být se. První odstavec mi nic neříká a poslednímu nerozumim, kde se najednou bere postava jakýhosi Kadlece?

Druhej odstavec je dokonalej, údernej a zároveň poetickej.

jen jestli čepele chodníků neřežou taky jiný věci. nebo spíš neodřezávají. myšlenky od pocitů a podobně. líbí se mi *

ha moje oblíbená kapela!

taková provokace... kdyby mě někdo topil, tak rozhodně nebudu řvát méno žádnýho svýho amanta. Tak moc chtěla artikulovat a použít přímou řeč... já taky miluju čínskou kuchyni... pěkný! :D

Pěkné, hravé... akorát jsem udolaná všema z, ž a r. : )