Písmák Dnešní noc
Je půl na půlnoc,
nevadí mi to, v košili se záplatou nahodím bágl a prásknu dveřma.
Je voňavá tmavá noc,
měsíc ubírá watty aby nikdo neviděl postavy co občas mrknout k polárce.
Parníček bez kapitána
Parníček nikdo neřídí,
opilí námořníci se naházeli přes palubu - s kapitánem v čele.
Snílek v podpalubí spřádá plachty ze svých snů a slibů (a jde mu to skvěle).
A v přístavu.
Ona
NIC to jsou jen tři písmenka,
co dohromady zamlčují slohy.
Ta poslední je vždycky milenka,
co v řadě za ženou a kamarády stojí.
Snílkovi
Děkuju za všechny ty písně, co ten večer hrály,děkuju za všechny nápady, ač byly šílený moc za to stály,děkuju že šeptal jsi před usnutím i když rána jsme se báli;děkuju že jsi našel mý přání a nerozšlapal parníček.
Dívej a nemluv
Podíval ses a viděl jsi. Já se dívala že se díváš. Věděla jsem že to nevíš,že se dívám taky. A bylo mi zvláštně.
Tak
Pohledy nevinný, hvězdy jsou zarostlý,
sváteční obleky k obecný marnosti.
Prosekej velkej vůz za trnkovým keřem,
když bude jasno, kousek se svezem.
Psí hvězda
Nebylo to jenom pivem,že slova svištěla okolo hlav,písně místností a nápady panáčkovaly po stole. Úsměvy jsme posílali všichni na všechny strany,nálada neusínala, jen jízdní řád jí kazil vizáž. Nakonec nás čas vykázal na pevnou zem,která se houpala s každým krokem,a až na povrchu se uklidnila. Barevná blikátka na tabuli nehezky svítila a řekli jsmeahoj.
Disorder
Pár slov pro ujištěníkde spím a kam patřím,všechno je zmatenýptám se radši znova. okolo lítají mizerný slovachtěly být hezký, ale vyzněly do tichapřed nima utíkám do mlhy a tmy,do mlhy a tmy ráno procitám. Všechno je zmatený, z olovapusťte mě, srovnám si kompasnechci jít na sever střelku dám na jihproti proudu proti všemnapospas,všem pastím, které si stražímkaždou noc když utíkámve vlastní šťávě se smažímchci pryč, padám do nikam.
Mrak
Mrak není jen kaňka v čistém sešitě,není šmouhou na modrém nebi,špatnou myšlenkou na čele přišité. Mrak je důkazem černobílého světa,že šedá může vládnout,je králem nebe a často říká veta. Mrak je beránek poslušný svého stáda,k obzoru pluje s rychlostí větru,má slunko kamaráda. Mrak je pán ve věčerním obleku,s šedými vousy a bouřkou na hlavě,ráno tu nebude, už je mu do breku.
Na hraně
Sedím na okrajiNohama lehce houpu,skočím. I když nevím kam,zadní vrátka nejsou. A už plavuAspoň mapu kdybych měla,a klíč k divnejm pocitům. Utýct, zamaskovat ohniště,roztrhat občanku.
Snový můry
Znám svý touhy a svý sny,některý z nich jsou zlý. Šlapou po jistotách a po duši,a já v tom lítám - až po uši. Navíc vím, co chybělo písničce života,ale to nejde - po mě potopa. Nebudu nikdy patřit tobězůstaneme oba sami sobě.
Proč (nebo proto)?
Sebrals mi dech po první sloce a já měla ješte refrén (o tobě)Schovals mi poslední kostičkou ze skládanky (ve druhý osobě)Před cílem jsi zařval že start neplatí (já vedla)Chtěl jsi a tak je jak je (já zbledla)Nevěř ze se vrátí (ta chvíle)Je to nefér (vůči tvojí víle)Být (bez tebe).
Záchranná brzda
Na střeše rychlíku rychle utíká čas. Dotykový displeje netouží po dotyku,stejně se jich dotknou zas. myšlenky marně vypuštěnýz mozkovejch závitů. Myšlenky stokrát promlčený,zdroj divnejch pocitů,bez návodu k rozluštěnístejně si přijdou zas.
Sen
R:Je to princ labutího souhvězdí,je to král měsíčního jasu,jen s ním se dívat večer na hvězdy,jenom s ním objevovat krásu. Ví všechno co vím,zná všechno co mám,ví o čem jen sním,má všechno co znám. Bdí když já jen spím,svý myšlenky mu dám,že hlídá je já vím,já svůj sen znám. R:Vymysli co chceš,prožij v noci den,nemožné vyzkoušej,vždyť je to jen sen.
Čas
Předběhl mě hned po výstřelu startovní pistole, ani šedesátku mi nenechal k radosti. Má to na mě ale,lumpisko,pěkně vymyšlený. Běží sotva pár metrů přede mnou, a myslí si, že se jako budu snažit ho předběhnout. A jakmilebudu vedle něj, frrr zase přidá, ukáže záda a za zatáčkou zpomalí.
Zn. Hledám snílka
Hledám snílka. Aby mi zpíval před usnutíma četl básně z dlaněPosílám dvě slůvkapo vlnkách Labeschoulená v parníčkuCo když se ztratí. Ve tmě nebo v mlzeMám strachHledám snílka.