Znásilněná

Bylo už pozdě večer, když jsem se vracela přes park domů. Byla tma a strašné ticho,tou dobou tam obvykle už nikdo nebýval. Slyšela jsem jen nepříjemné praskání větviček pod mýma nohama. Bála jem se, a tak jsem zrychlila abych byla už co nejdříve doma.