Písmák Vina
Ze zářivého půlměsíce
zrodila se nebeská svíce
Při pohledu na ni
vzpomněli si lidé, jak je ta lež pálí
Slova
Slovo váhu má svou
a to nezanedbatelnou
někdy nejde věta vzít zpět
a my kvůli ní přijdeme o svět
(S)prostý život
Byl pozdní večer sychravého a deštivého podzimu, proudy vody stékaly podél chodníku a všudy přítomné kanálové mříže byly až po okraj naplněny vodou, kapky bubnovaly na okapy a připomínaly znělku ztelevizní reklamy na sušenky….
Vtu dobu jsem procházel ulicí ke svému domu sčíslem 363, byl jsem značně unavený a ani počasí mi nepřidalo zrovna na energii. Lovím klíče vpromoklé kapse riflových džin a poté hned zasouvám do otvoru, ke kterému náleží, už jen následuje zvuk značící suchý příbytek s vyhřátými pokoji.
Vcházím do haly, zbytu staré nepříčetné domovnice se ozývá italská telenovela, avšak já nerušeně pokračuji kvýtahu.