Nikdy není pozdě
Moře strojů volně plynoucích vpřed.
Neustálý životní pohyb vpřed a zároveň zpět.
Trochu ten pohyb ustal, zdá se mi.
Jen ticho vládne našim myšlenkám.
Deník
Seděl jsem v jednom klubu u svýho oblíbenýho ORANGE.
22. září 1994
Ahoj ,
já jsem člověk,tak jako ty a spousta jiných.
TOHLE TO SE STALO
ten čas
ty roztrhaný obrazy vteřin
záblesky nových,neznámých věcí
tolik splynutí s cizími světy
Čínská meditace
Jsi v železe města,
pevně sevřený.
Jsi bratranec Tichu Chian Lina,
z betonu vylitý.
Chytit kočku za kožíšek
Myšlenky teď mívám horký,
myslívám na tvý kalhotky.
Zajel bych tam rukou hned,
a pošimral tě až se s tebouzatočí svět.
Něco o tom možná víš
Milej kámo vindal dramo,
snes sem z půdy krabici co vní mám tuchcíplou slepici.
Nasypu to pěkně do papírkůpak zažehnu vyschlou sirku.
Třeba v tom bude i rým co zmizí nad věčností jako dým.
Večeře
Dnes večer si sednu doma ke stolu,
myslím , že v kuchyni,
tam to bude nejlepší.
Prostřu slavnostněpro jednoho.
Opatrnost
Nechám odtočit vodu,
to pro případ jistoty z možného otrávení.
"NEBOHÝ HOCH",psali s úsměvem na líci.
Byla vidět jejich lebka-Arijský typy.
Vod plic a nezaplacený účtenky
Všechno je to laciná sračka kteru žerem do vymytí mozků.
Nic se neskrývá na tváři která se nemění.
Jen vopar nad fernetem zůstane neměnný.
Snažíme se tápat v tmách,ale příliš pozdě než aby jsme byli šťastni.
Co na tom???
Takhle napadlo mě v duchu,že poškrábu se v uchu. Jistě budu vědět hned,kam otáčí se tenhle svět. Však jsou tu jisté hodnoty,a to že na nohy oblékáme kalhoty.
Tak trochu vzHůru nohama
Někomu to možná příjde divné,
že mám pevnou zemi nad hlavou.
Co ale na tom. Vždyť se učím chodit po rukou.
Srab
Možná se tomu budeš smát,
zas chci na pódiu vedle tebe stát.
Nechat rozeznít naše rytmy,
co publikum podřízne jak ostří břitvy.