Písmák Panenka na hraní
Hej hola panenko,
pojď si hrát,
trošku si pohraju
a už tě nechci znát.
Srdce je zrádce
Srdce, ten kousek svalu,
ten zradí, když to nečekáš.
Zbavila ses minulosti,
tak proč prostě neplesáš.
Černá noc
Noc jak černá paní
vkrádá se mi do pokoje
a já marně vzpomínám,
kde je ta doba,
Díky Praho
Praho, ty město básníků,tvou krásu i malíři vyjevili,však nikdo nevnímal tě tak,jako my, když jsme tě navštívili. ty krásná jsi již po staletí,i nám naše léta letíale až dnes jsme pochopili,jakmarný jsme život žili. Paprsky slunce tě celou objímaly,a naše láska byla s tebou,tys naše štěstí nám dnes dala,s tak velkou, velkou něhou. tak díky, díky tobě Praho,byl dnes tak krásný den,já s láskou svou jsem tebou šlaa uskutečnil se můj sen.
Labuť
Já již nechci být jak labuť za soumraku,která pluje tmou a steskem zmírá,že lásku ztratila, že sama je zas,že nemůže dál, že chybí ji síla. Tys dnes životem mým a nadějí velikou,která sílu mi dává, můj život již není tmou,ale sluncem, které hřeje,sluncem , které neustává. Již nechci být labutí, co steskem hyne,co za šera pluje tmou a závidí jiné. Vždyť ty jsi má láska a nikdo mne nenutíjen my dva vnímáme tu píseň labutí.
Léto
Léto, to krásné léto
každý rok se vrací,
každý rok je jiné
zpívají o tom ptáci.
Kamínek pro štěstí
Uprostřed potůčku leskne se zlato,oblázek malinký stojí mi za to,nohy si namočit, vodou se brodit,ten kamínek malinký mohl by se hodit. Tak ruku ponořím, ve vodě hledám,ten krásný oblázek nikomu nedám,na dlani leží mi, leskne se, třpytí,ten kousek nerostu mě za srdce chytí. Je to jen kamínek, však co v sobě skrývá,dalekou minulost jak to tak bývá,mohl by vyprávět, však ústa nemá,tak jeho krása zůstane němá. Sevřu jej do dlaně, hezky mě chladí,je teď již jenom můj, možná to vadí.
Samota
Tak někdy přijdou chvíle,a člověk je tu sám,jak na moři rozbouřeném,se kymácí jak prám. A nikde není ostrov,kde zakotvit by mohl,jen moře samoty a stesku,není kdo by pomohl. A mraky černé nad hlavou,a vítr prámem kymácí,dál pluje jen dálavoua minulost se navrací. Vzpomínky jen volně plují,kde stala se chyba,kde byl ten zlom.
RÁNO
Je ráno, slunce se probouzí z nočního spánku,noc již je daleko, tma má na kahánku,mlhový opar, jak závoj nevěsty,pokrývá krajinu, neleží u cestyKapička rosy uvízla na květu,dlouho tu nebude, jistě se nepletuslunce, to nesnese, ten její třpyt a tak až do konce bude ji pítPaprsky pátrají, krajinou bloudí,tu vidí včelku, jak pyl z k větu loudí,čmelák svým bzukotem naladil písničkukřídly teď pohladí nejednu kytičku. A slunce sílí a rozdává zlatosype jej okolo, vysouší bláto,zahřeje obětím celičký krajčlověče, koukni se, tady je ráj.
Kouzelný dědeček
Říkáš, že splníš mijakékoliv přání . Odnes mě do krajinykde existuje citkde lidé nemají už o čem snítPolož mě na loukuměkkou jak sameta vůně květin, ať mi hlavu zamotávčelky ať naplní mé dlaně medemať necítím tu tího životaRáno ať vstanu plna láskyjá bezstarostně s dětmi si chci hrátať všichni lidé odhodí své maskyi malý s velkým ať je kamarádKouzelný dědečkuProč se mračíš. Že na to tvoje čáry nestačí. Pak děkuji, však nepřeji si vícejen ať mi moje síly vystačí.
Noc po kamenech chodí.
Klepeta raků proštípla voduhladina měsíční svou tvář odrážío kameny voda šploucháve vzduchu bzučí komářiNoc po kamenech chodína stříbrných nitkách hvězdnad tím vším se ticho vznášístéblo trávy nechává se proudem nést.