Písmák Jak moc jsem si podobná
Nikdo nedokáže pochopit ty pocity toho dne,kdy jsem odcházela od tebe. Nebe se opět zaceliloModrá barva se mi vrývala do tváře,Slunce mi odpustilouprostřed pole, u oltáře. Zpocená vlastní opilostí,malá ztracená víla,v prostotě nevinnosti s tím, kým jsem byla ležela jsem v trávě místo obilí,v absolutním světle,čekala jsem kdo mi odpoví,kdo si lehne vedle. Hnaná strachem odpovědnosti,za svojí osobu,běžela jsem pryč,tam kde to znám.
07. 06. 2009
1
0
427
Volné verše
Anděl
Jak se ti spalo. když volal tvoje jménoa čekal na odpověď. Jak se ti spalo. když svíral tvojí rukua nabízel ti svůj svět.
07. 06. 2009
0
0
349
Volné verše