Ahoj světe, plavbě zdar
.
.
Ale víš, že vše je pořád nové
Člověk si zas tak rychle nezvyká
Und jetzt
UND JETZT
Milý pane Hermanne
Co je to za ránu do srdce
Škoda, že nejsou už nožíři
ne každý má doma pendlovky /3.10.09/
. země se rozčeřila jako vlnyúder srdce jak odbíjípůlnocnechci bolest se šíříaž do konečků prstůa mantinely jsou úhořími tlamkamikteré nikdy nezalapou po dechuale každý pochopí tu tmukterá tvrdí ne, existujetaké jiná chvíle které nerozumímje plná zvuků hroznů a mlhkteré odráží zvuky nepřítomných dávnonechcico v divných kopcíchnářcích lesích skaláchco tam když chybí
k čemu je všechna krása světakdyž mám strach žejak údery srdce přitahují půlnocroztříští se a vysublimujeto cosidojemného v očíchkdy nevím, zda-li se mi nezdáten nekonečný smutekjen nezdá.
Miluji
Př. 1
znaven cestou padl k zemicestou znaven padl k zemipadl cestou znaven k zemicestou padl znaven k zemipadl znaven cestou k zemiznaven padl cestou k zemiP(3) = 3. = 6Miluji. Faktoriály.
Heléspont
den je bílý a bídnýsmráká sez kasáren vojácitajně se plížíden je bílý a bídnýjako lehce pootevřená ústajak mlha těžká, hustájako ležbohapustátak bílý a bídný dendnes není již pouze za oknemdnes není a zítraco. tuším a cítím v kostechjen němý a mělký povzdechmá matnou příchuťzpěvu mroucí labutěco ubírá se na kutěmá matnou příchuť čehosico dnes prý už se nejspíš nenosíden je bílý a bídnýjak jazyk rozeklanýod této chvílebez jedu a jedinýStůj. Počkej.
~//\\V//\\~
sladká hudba nových dní
zlé tmy konečně rozhání
Ozvěna ještě nedozněla
A už se za ní
/8.3.09 [1:34]/
opili mě, podvedli
do cizího domu odvedli
teď jsem tu sama, je tu klid
okradli mě, taky zabili
Yzopův tryangl
y v yndyjy
sy koupu nohy
y v yndyjy
se vozým v loďy
Maringotka
jsem
cirkus na kolečkách
jedu si lidskými myšlenkami
nezaznamenána