Jak jsi se změnil ve vegetaci
Vzpomínáš
Někde na konci
Té dlouhé nesmyslné chůze.
Sneupřímnou nevinností:
vzdálenosti
Mluvívám ktobě tak –
Abys mě nemoh slyšet
A má řeč je na tobě stále více nezávislá.
I obraz tebe už stebou nesouvisí.
o tobě a o mě
kladli jsme otázky aniž bychom očekávali odpovědi
(a ztráceli zájem ještě před jejich vyslovením)
vyplňovali jsme prázdná místa mezi jednotlivými setkáními
a ani setkání nás zcela neuspokojovala
báseň
nad polem stoupá horká pára
začátkem jara
ze všech stran;
z tvých úst a prstů
před bouřkou
je před bouřkou
a mezi deštěm
se ozývají cizí jména
a každá tvář je
nepřítomnost
tma rozpíjí se
do všech koutů
jen sem tam
kdosi
mezi řečí
včeras mě míjel
zablesk ses v lesklém nátěru
schylovalo se
k večeru
jsem těkavá
má touha lehko mění směr
po vodách
zteklých s okapů
a v tichu rozmílaném deštěm
přemostím se
až příště
budeš se zas ptát
co v těchto dnech
- a vůbec vlastně
babí léto
ráno vrůstá šrámy v plotukreslí rýhy do tvářeoblékáš se do šepotunež se ticho rozpáře.
Žně
a mlha přes noc rozrostla se
- co zbylo nám než sklízet hlínu do svých ran
jak hrušně příčně pukat v pase
a drtit hořkost mezi zuby
podzim
zadřít si třísky do svých rukouprorůst a nechat dřevo kvéstpropuknout těsně nad opukoua do drah vlaštovek se vplést.
předpověď počasí
pomlč a
poslouchej;
blíží se příliv
obloha zvážněla