Písmák Proč stále dokola
Staré dnes
nové včera
Stínohra otázek v divadle podvečera
odříkává zvadlé rýmy
Věřím v jara
Tak ještě chvíli
Počkám si.
Vždyť tep už sílí
Nemáš zbraní.
Beznaděj
Zase dává mým dnům jméno
vlečou se jako tolikrát
vstávám s tváří nastanou
a spát chodím napořád
Léto končící
Zavírá oči večer dřív
jak všichni ve středním věku
obilím zlatým pro podzim
si stele postel
Oči
Potkala jsem Tě,kamaráde.
Řekl jsi zvesela skly svých dioptrií
půjdeme na kafe na malou chvíli
probrat života propasti zrádné
Odešel
Včera
Včera léto ještě objímala síla
pršelo,jak zoufale v nás žilo
tiše pod duhou jsem tančila
proč sněhem se teď zadusilo
Zimní ráno
Zimní ráno
Slyšíš to ticho.
Cinkot zmrzlého listí
Pukající plátky ledu
Zrcadlení
Očima ohmatávám svůj stín
Zrcadlo ve stoletém rámu
Otázka zpohádky,
co otevírá do vědění brány
Nevím
Nevím
Ještě stále mám pod kůží
puky bolavé,jež těší se na růži
Rána mrazivá svůní ledu,
LISTOPAD
LISTOPAD
Povídá jeden list listu
kolem,kdy klestil si cestu
tiše jak mu závidí
Rybář
Rybář
Polapil jsem do sítí
divu,co jen tak někdo nechytí
Na velikou rybu značně
Babí léto
Babí léto
Ještě slunce pavoukům plete jejich sítě
než za oponu zmizí a vločky políbí tě
Ještě vítr na modrou kreslí čáry bíle,
Konec jedné lásky
Konec jedné lásky
(a jednoho manželství)
Pomalu umíráš,ale ještě stále jsi tu.
Beru Tě do dlaní a hýčkám před spaním,
Čekání na sebe
Čekání na sebe
Sedím tu na břehu a kolem padá mlha.
Jsem plná pocitů,co vězní někdo ve mně…
Barevná slova zokolí doléhají temně-