Zmítáš se
Zmítáš se stále víc a vícpočkej, já chci Ti něco říctdoufám, že nezradíš mě hnedjá dávám Ti teď snad celý svůj svět.
Prší
Běžela. Promočené šaty se jí lepily k tělu. Stíhala jí beznaděj. Kam se jenom schovat.
Moucha ve skleničce
V odlesku skleničky se míhá opilý stín. Fascinující podívaná skrývající se v cizí beznaději. Sem tam, bzz bzz. Z pod stolu vykukují zvědavé tmavomodré brány do duše.
Jiný
Jsem to já, kdo platí tu daň. Jsi to ty, který hřeje mi dlaň. Je to on, po kom já toužím. Jsme to my, co víme, že se soužím.
Tma, déšť a smutek
Tma, déšť a smutek. Celý vesmír obrácen proti ní. Co ale provedla. Blesk, zloba a hanba.
Uzavřená
Uzavřená světu v koutě na podlaze, umírala v letu poušti na křídlech. Zžírající pocit, že všechno jsou jen fráze, naposledy vzlétla a pak. došel ji dech.
Měla jsem Tě ráda..
Měla jsem Tě ráda a Ty to víš, chtěla jsem jen k Tvýmu tělu blíž. Proč jsi mě nechtěl a odkopl pryč, vždyť jsem Ti dala od srdce klíč. A já se ptám, proč jsi tak zlej. Nevím co dělat, nevím kam dřív.
Pojď blíž
Vím, že se té něhy bojíš, s tichou láskou neobstojíš. Tak se seber a pojď blíž, snad nejsem jen na obtíž. Bráníš se mi každý den, pro mě je to jak zlý sen. Že mám Tě ráda dobře víš, snad se na mě nezlobíš.