V PRÁZDNÉM POKOJI
V prázdném pokoji - plném věcí,
pozoruji nebe přes závěsy,
přemýšlím jaké to může být,
všednosti dní zahodit.
Posedlost
Má báseň mohla by být o lásce,
ale my nejsme vžádné pohádce.
Má báseň je o mé posedlosti,
jenž zbavuje mě příčetnosti.
KRISS
„Týno, jak to že ještě nespíš. “ rozčílil se tatínek. Přešel přes pokoj a sedl si na kraj postele své dcery. Chvíli na něj hleděla.
Byl jsi skvělý kamarád
Byl jsi skvělý kamarád,
měl by si mne stále rád,
nebýt toho alkoholu,
nikdy by nedošlo k tomu .
Kos
Ptala jsem se kosa,
zda smím též chodit bosa,
odpověděl mi ten kos:
Vždyť nemáš žlutý velký nos,
Z nudy
Mořem si létají
oblohou plují
dva malí panáci
stvoření z nudy.
Šílenství
Večer co večer - ten sen se jí zdává
- škoda že nesní,
realitu pomalu už nepoznává
- svět snů má vlastní.
sladké snění
Sladké snění - v zapomění
sladký ráj a sen,
co to mění - když tu není
žádný šťastný den.
Upírka
Jdu ulicí a vidím mnoho tváří,
jdu alejí a slunce na mne září,
jdu přístavem, kolem stromů lesem, jdu loukou
hnána vpřed tou nezkrotnou touhou,
já jsem já
Vyhaslá hvězda svítí více,
voda, co teče nahoru,
vítr uhašené svíce,
zvedá fantazie závoru.
Návrat
Na moři trávy je ranní rosa,
mlha se vznáší nad travou,
stojím tam sama - jen tak bosa,
myšlenka myšlenku honí mou hlavou.
Artušova záhada
Artuš - on byl králem králů,
meč v kameni dal mu slávu.
Proč ale keltský panovník
tolik hledal grál,
Hrdinové
Je to už zlozvyk dvorních hrdinů vladaře,
umět se smáti smrti klidně do tváře,
pro svou ženu žít a jen ji milovat,
pro svého krále klidně na smrt bojovat.
řeka
Řeka pluje, vždycky plula,
velká masa vod se dmula.
Kolikrát už život vzala.
A kolikrát ho znovu dala.
Ztracená budoucnost
Píše se rok tři tisíce pět
a všichni opouští náš skvělý svět,
letí galaxií napříč,
k mimozemšťanům na nové planetě,
A PROČ
Jít až na konec světa
a tam, kde skončí tahle věta,
tam spadnout do propasti,
ktará mi navždy bude strastí.
můj sen
Zdál se mi sen,
že potkala jsem krásného kluka,
chtěla jsem s ním být celý den,
jeho však týrala muka.
matematika
Matika je hrozná nuda,
Kubešová bude rudá.
Nad testy se vztekle zblázní,
ortel pětek bude jasný.
hvězd se ptala
Hvězd se ptala na pravdu,
jak uniknouti divadlu,
divadlu s názvem život,
když k žití není důvod.
JERUZALÉM
Tisíciletí zuřil nelítostný boj,
nekonečno vojáků obléklo si zbroj,
nebe rudé krví.
Za co. Nikdo neví.
zasněná hvězda
Hvězda na obloze tančila,Ta co měla jen svítit,Milovat se ráda učila, A učila se i cítit. Myslela, že je svět dobrý, Že se ho nemusí bát, Měla lásky náruče plný A chtěla ji rozdávat. Když viděla jací lidé jsou, Když je viděla s druhé strany, Jak zabíjet se klidně jdou A myslí jen na sebe sami. Snažila se býti pomocná, Aby se všichni měli rádi, Ale jedna hvězda je bezmocná, Když lidé nechtějí být kamarádi.
JINÁ BÝTI
ČLOVĚK SI MYSLÍ,
ŽE JE STŘEDEM CELIČKÉHO SVĚTA
VŠECHNO SI SYSLÍ
A SMĚŠNÁ MU BUDE TAHLE VĚTA.
OSUD
Každý si svůj osud píše,v němž opaky se dějí spíše. Chceš-li býti vážný,smát se budeš s chutí,chceš-li býti něžný,být hrubím tě život nutí. Chceš-li si zpívat,je ti do pláče,chceš-li držet hladovku,někdo ti dá koláče. Zdraví si přeješ,sypou se nemoci,dobro zda seješ,sklízíš zla vychřici.
HVĚZDO MÁ-POMOC MI
Touha a přání,
přes rudé rty vyšlo,
hleděla na ni
a přemýšlet o ničem nešlo,
ŠERO
Bylo šero,
bylo všude,
skočit se jí chtělo,
chtěla uniknout nudě.
VLKODLAK
Průhledná je hladina jezera,
vlci vyjí do šera.
Jen jeden s lidskou tváří
zabíjí dívku z níž ještě život září.
chtěla bych
Chtěla bych ptákem býti,
při letu nad krajinou sníti,
chtěla bych být rybou,
plavat vodou živou.