Když listí prší
Stromy se svlékají,
nestydí se,
čím víc jsou nazí,
tím silněji země zpívá.
Jen tak podzim
Podzim dere se nám pod kůži,
jaro nám nic nedluží,
snaží se krásný být,
barvami nás okouzlit,
Pandemie
Na jaře země se probudila,
tuze se podivila,
ptáci s barevnými nosy,
ne, to nejsou kosi.
Odpoledne v parku
Slunce svítilo z domova -
home office -
mraky měly nebe jen pro sebe,
stýskalo se jim,
Vlaštovky se naučily psát
Vlaštovky nakreslily čáru,
vzlétly,
na oblohu psaly
podzim, podzim, podzim -
Nebeská matematika
Slunce zkoušelo
nebe z geometrie,
rovnoběžky mimoběžky.
Umělo nebe.
Přání na rok 2015
Všem písmákům přeji Vánoce prožité dle svých představ a přání. Do nového roku pořádné koště, zdraví a zase zdraví. Nejen zdraví tělesné, ale i duševní, proto pořádné koště. V duši vymeťte nenávist, závist, pomstychtivost a všechnu zlobu.
Přirozenost života
Měsíc -
zatahal mě za rukáv
a ty.
jak vánek pohladil mou tvář,
Přítelkyně
Už na mě čekala,
dveře má otevřené
a já,
vlekouc za sebou káru
Pokrok?
Jaro zamrkalo,
barevně popsalo ulici
a stále tě tahá za sukni,
fialová vůně
Přání pro rok 2014
Všem účastníkům Písmáku přeji do nového roku plno nápadů a inspirace. Hodně lásky k bližnímu, té vám přeji na tuny. Když je nablízku láska, tak se dá překonat vše. Jen lásky přicházející z upřímného srdce zahřejí a způsobí nebývalé štěstí.
Nostalgická
Líbit se stromy chtěly,
hnědé oční stíny
jim nesluší,
pláčou
Nemocniční brzké ráno
Všude je klid,
ticho,
lidské dušičky uschovány v postelích
jak u vodníka v hrníčku,
Přání k Vánocům
Všem, kteří píší příspěvky do Písmáku, přeji pohodové Vánoce, do nového roku hodně inspirace, lidskosti a dobroty mezi lidmi.
Konec léta
Létu už došel dech,
pozná se to na stromech,
barevné pláčou slzy,
znamení, že usnou už brzy,
Je mi líto
Vezmi slunce do dlaní,
sundej hvězdu z nebe,
přivolej v lednu léto,
tak málo člověk zmůže,
Smrt
Už delší čas jde s vámi za ruku,
promiskuitní paní Smrt.
Ať je to muž nebo žena
vždy je od ní v náruč uchvácena
Nenapravitelný
Slunce stříbří řeku
a hladí její vlny,
tak stejně stříbří
lidské skvrny
Lidské chování
Měsíc zapomněl jít spát,
díval se dolů na lidi,
úžasem zůstal na obloze stát,
že vrací se do noci byl rád.
Hořké zklamání
Žijeme a pro sebe jsme mrtví,
to, co já dávám,
tím ty pohrdáš,
chamtivost, sobectví a pýcha,
Tam vzadu
Tělo sytíme
a co duši.
Tu necháváme o hladu
tam vzadu, tam vzadu.
Zklamání
Oči jsou stránkami duše,
veliká písmena byla tak
upřímná
a já je četla
Týnský chrám
Gotika ztěžkla tóny varhan,
kněz mumlal cosi do vousů,
smísil se hlas a tón
- a tys tu nebyl.
Obyčejný život
Včera mi dal život
přes prsty,
dnes mě slunce
zatahalo za rukáv,
Noc a den
Večer šeptám noci o tobě,
jak přicházíš,
natahuješ ruce.
Ráno končí sen i přání.
ČLOVĚČE, BOHUŽEL
Už stěhujem se
od růží,
to podzim dere
se nám pod kůži,
Kam s těmi pocity?
Dotkneš se dna života,
jsi sám,
vydán silné vichřici napospas,
kde hledat sílu k zápasu
Strach
Bojím se ti otevřít,
lásko,
vždyť rezavý je klíč,
bojím se ti otevřít své srdce,
Otazník
Chrpy voní
já jsem láska,
přidaly k tomu otazník.
Neumím zmuchlat ho na tečku,
Co víme?
Když náš čas udeří,
vyplujem z matčina závětří,
tma, úder světla.
Začínáme psát či číst.
Šeříková Lenka
Měla jsi náruč plnou šeříku
a spěchala jsi bůhvíkam,
vůni za sebou jsi zanechala
jako vzpomínku.
Je to tak prosté
Je to tak prosté,
vezmi mne za ruku
a jděme.
Kam.
Zklamaná láska
Budu tě asi hledat,
stále hledat,
ráno, v poledne, večer,
hledat, slézat hory neštěstí,
Nemilovaná
Přijde si odkudsi,
postojí, vyděsí,
vezme, co má,
život nám přeorá,
Vločka
Víš, jak umírá vločka.
Co jenom piruet zatančí
na špičkách.
A co jich má.
Rozjímání
Vlnka se s vlnou střídá,
příliv zas s odlivem,
až nepocítíme to
v duši,
Mámo, táto
Ztichlá je kuchyň,
ztichlý je pokoj,
dětství je pryč.
Byl to snad sen,
PAN PODZIM
Mraky se popraly
se sluníčkem,
Podzim soudcoval,
vyhrálo slunce
Půl šesté
Teď zrodil se život,
jiný zhas,
někdo je na pokraji zoufalství a beznaděje,
jiný vstupuje do sedmého nebe.
Touha
Ráno je krásné
tvojí budoucí přítomností,
co o tom víš.
Potkám tě
Hřbitov
Zahrada kamenných květů,
každý se do ní dostane,
většina lidí v ní spočine,
vítr slunce, sníh, déšť,
Stesk
Vezmu telefon
a vytáčím to číslo,
telefon vyzvání
a vyzvání .
Májový večer
Májový večer je plný kouzel a mámení,
květiny, tráva i ti broučci
ukládají se ke spánku,
ptačí maminka dovypráví pohádku,
Konzumní společnost
21. století,
konzumní společnost,
člověče, zastav se,
řekni si: "Dost . ".
Zrození a smrt
Byl rozbřesk
a bylo ráno,
z plných plic křičíš
já jsem tady
Jak voní život
Život voní po ovoci,
po slunci a po dešťových kapkách,
někdy je těžký jako mraky před bouří,
tak voní život
Život
Život nás pozval na oslavu,
připíjíme si s ním,
poháry hořkosti a štěstí.
Bráním se vším,
Shakespearova zima
Vrabci na střeše zanechali stopy,to aby Romeo věděl,kde najít Julii,Hamlete, ještě chvíli nebuď blázena miluj, miluj Ofelii,vždyť nemá, kde by zemřela,král Lear má vícnež na jednu trnovou korunu,v Desdemoně tuhne život,Othelova černá tvářzůstává na sněhu. Stačí slunce. Romeo nenajde Julii,Ofelie zemře,Hamlet bude blázen,král Lear nebude mít nakrálovskou korunu,Desdemona se rozplyne,Othelo pokryje celou zem,nebude mu odpuštěno,lidé ho ušlapou.
Dav
Náruč plnou lásky mám,já neprodávám, já rozdávám,upřimná slova, úsměv,pohlazení po rukávu, nikdo nic nevidí,nesklízím žádnou slávu. Což takhle peníze nebo jinou hmotnou věc,to už za povšimnutí stojí přec. Jenom se usmívám,kolik životů je to ještě bude státnež začnou lásku sami rozdávat.