Písmák m o m e n t
zmatení ptáci zasněný kacíř rty sloky zvrací ráno se ztrácí
zpívali hymnu potichu říhnul na zemskou tíhu a čas se pohnul
která až krásně a křičel básně zlatavé třásně zběsile rázně
dobyla nebe jen tak pro sebe slunce jež zebe jenom pro tebe
volební lidová tvořivost
Ivo Honický, Odolena Voda
Neděle, 30. května 2010, 09:17:22 | Souhlasím| Nesouhlasím| +4
Pro J. Kadlec, Liberec: nový nápěv -
Teď už máme, co jsme chtěli
(m o j e) k o t ě
Narazil jsem na komůrku teplou cestou od pahůrků. Zvlněná pláň, lesík, já se zatím nesvlík.
Až mi mých pět potápěčů nařídilo ať se svleču.
Od hlavy po kořen
do naha vyšňořen
Písmácký pláč
Spřekvapením zjišťuji, že Písmák je plný pláče.
Autoři brečí, že si jich kritika všímá málo.
Že ten a ten výběr je udělen nestandardně.
Že není dostatečně zdůvodněn (tady fňukám taky).
Kritici a statistika
Výběr kritiků.
Nedávno mi u jednoho zdílek bylo vysvětleno kritikem a2a2a, jak se může stát,
že dílko autora může získat až několik výběrů během krátké doby.
Prostě je to tak, že si kritikové mezi sebou posílají avíza a upozorňují se na díla,
o p o j n á - jo!
byla to bitva litá lítá řež
a lítaly z nás třísky
že jsi jak břitva
nezapřeš
ž á b a áááá
rotuje sportuje
žába v mixeru
co když zvýším otáčky.
(žába bude na sračky)
rozhohor včera v putně
"Víš co je to láska. "
"Jasně, mmmmuuška jenom zlatá. "
"Vole, to je štěstí. "
"Aha.
všechno nebo nic
nic není nic
pokud je všechno všechno
nic není všechno
pokud je všechno nic
c h o r o š
sedískromně na stromě
pozoruje okolí
ať se děje cokoli
choroš je holt choroš