Písmák | 19.07.2010 10:44 | K dílu: | Ronkar |
| Jak pro koho - v oblibě je také nemám, ale když mě něco zaujme přečtu si to, ať už je to v celku a nebo na kusy :) | ||
| 16.07.2010 18:20 | K dílu: Raději mlčím | Ronkar |
| Díky moc za tvůj názor - zvlášť, když je tak obsáhlý :) přesně tohle je důvod, proč dávám svoje věci na net, abych měl nějakou relexi.Ty jsi mi nějakou dal, takže díky ti. Škoda, že jich není víc. Chápu, že příběh je rozvleklý a dlouhý, je to trošku můj problém. Mě takhle prostě baví psát. Nechce se mi a nikdy se mi něchtělo psát krátké věci, protože jsem u nich nikdy nemohl vyjádřit, to co jsem chtěl. Jinak k příběhu, tohle je jen první část. Vyprávění o Robertovi pokračuje a proto je těžké říkat, že má být sestra víc vyobrazena - bude. | ||
| 10.07.2010 10:36 | K dílu: Raději mlčím - 3. část | Ronkar |
| Šup šup lidičky, nějakou kritiku, ať nemám pocit, že je posílání věcí na Písmák zbytečeností a ztrátou času :) | ||
| 13.06.2010 21:12 | K dílu: Tam někde | Ronkar |
| "Našla si přítele. Asi před týdnem. Včera mi to oznámila. Naprosto klidným hlasem. Byla to samozřejmost. Jako manžel, otec i milenec jsem selhal." Jen příklad mé představy a vlastně i rady pro tebe: "Asi před týdnem si našla přítele. Oznámila mi to večer, naprosto klidným hlasem, jako by to byla samozřejmost. Selhal jsem, jako manžel, otec i milenec." Nechci ti brát tvůj názor ani tě poučovat, protože mi to nepřísluší. Chci jen poradit ;) Je jisté, že takovouto změnou se mění i celkový styl povídky, ale o tom tady teď nemluvím :) | ||
| 13.06.2010 20:00 | K dílu: Každého to čeká | Ronkar |
| Jako ztvárnění myšlenky, enbo nápadu dobré. Poměrně pěkně se ti podařilo napsat přímou řeč mezi aktéry - bylo to čtivé a odsýpalo to. Jinak způsob mluvy působí spíš rušivě, někde slang mluvy může být uprvaný, ale tohle spíš celé povídce ubírá na kvalitě. Čtenář to nepříjme a namísto toho se nad tím pozastaví. Piš dál, máš potenciál vypilovat si styl do kvalitní formy. | ||
| 13.06.2010 19:49 | K dílu: Tam někde | Ronkar |
| No, zvláštní námět už a mnohokrát zpracovaný ať ve filmu a nebo literatuře. Není to špatné a i když to mělo svou atmosféru, chybělo mi tam hlubší procítění s hlavním protagonistou. Šlo to dost po povrchu, ale to bude tím, že tohle opravdu není lehké téma. Co považuji za chybu jsou opravdu velmi krátké a strohé věty, které by si zasloužili spojení do souvětí. Takto se těžko člověk do četby ponoří (nebo alespň já). Chybí tomu obrazitvornost a detaily. Jinak jen takový postřeh: Klidně by to mohlo končit tím: "Mačkám spoušť." Následující odstavec je už bytečný, ostatně stejně jako tečka, protože smrtí hridny víme, že válka má další oběť, nemusíš na to upozorňovat :) | ||
| 13.06.2010 19:17 | K dílu: Malování | Ronkar |
| Hezké, nápad i zvolené verše :) Obdobný nápad jsem tedy už někde určitě četl, ale to neva. O malinko víc lehkého citu a bylo by to z mého pohledu bez chybičky. | ||
| 13.06.2010 11:29 | K dílu: Tiché slzy | Ronkar |
| No je vidět jaké jsi měla vnitřní rozpoložení. Mě se to líbí. Pravda, trochu rozkouskované, takže jsem se při čtení asi dvakrát zadrhl, což je dle mě způsobeno tím, jaké jsi zvolila propojení jednotlivých veršů, ale jinak se to čte dobře, tak houpavě, řekl bych :) Člověk čte čtea a najednou je na konci a má z toho docela pěkný pocit :) | ||
| 13.06.2010 11:24 | K dílu: Kazatel | Ronkar |
| Velmi... obrazotvorné. Tahle povídka je opravdová hra slov a je vidět, že jsi tomu dala hodně, aby to mělo formu, o kterou jsi usilovala. Jen takový můj postřeh: Je to velmi dobré, píšeš víc než slušně, ale trochu jsem se už v těch metaforách ztrácel. Děj šel až moc dozadu a forma příliš dopředu. Pro jistotu jsem si to přečetl dvakrát, protože po prvním přečtení jsem si nebyl úpně jist myšlenkou - tak nevím jestli je to mnou a nebo způsobem psaného slova :) To už jsi přeber sama. Přesto smekám - některé věty jsou jako pohlazení hedvábím. | ||
| 13.06.2010 11:04 | K dílu: Terapie tmou | Ronkar |
| Tvoje práce na mě působí lehce intelektuálním stylem. Dovedu si představit dané téma zpracované více lidmi, ale málokdo by to udělal právě tímto způsobem. Docela nezvyklé, ale z mého pohledu pozitivní. Je vidět, že hodně čteš, i když mám občas pocit, že to s těmi metaforami a nebvyklími spojení trochu přepálíš - v jednoduchosti je někdy větší síla, ale beru to jako způsob vyjádření této konkrétní práce :) | ||
| 13.06.2010 10:57 | K dílu: Zdrobněliny | Ronkar |
| Tak tohle je hezké a nabvíc obsahuje nejlepší spojení, které jsem za poslední dobu četl: "človíčci jako fazolky" Parádní! :D | ||
| 13.06.2010 10:56 | K dílu: V zahradě Kapuletově | Ronkar |
| Dobré. | ||
| 13.06.2010 10:51 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| A za ten bordel, co jsem ti tu udělal, se omlouvám, ale nejsem tu dlouho a poněkud jsem se ztratil v ovládání - myslel jsem, že se mi ten příspěvek nezapisuje. Netuším, jestli to jde odstranit :) | ||
| 13.06.2010 10:35 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozuměj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři na konci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D | ||
| 13.06.2010 10:35 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozuměj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři na konci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D Mimochodem někdo výše napsal, že má povídka otevřený konec a halí názor autora do roucha, či co :) Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. V daném stylu končí povídka zřetelně a jasně. A to jaký máš ty osobně náhled je konec konců patrné z celé práce díky stylu, který jsi užila. | ||
| 13.06.2010 10:34 | K dílu: Bez názvu | Ronkar |
| Hezké. | ||
| 13.06.2010 10:28 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozuměj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři na konci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D Mimochodem někdo výše napsal, že má povídka otevřený konec a halí názor autora do roucha, či co :) Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. V daném stylu končí povídka zřetelně a jasně. A to jaký máš ty osobně náhled je konec konců patrné z celé práce díky stylu, který jsi užila. | ||
| 13.06.2010 10:25 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozuměj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři na konci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D Mimochodem někdo výše napsal, že má povídka otevřený konec a halí názor autora do roucha, či co :) Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. V daném stylu končí povídka zřetelně a jasně. A to jaký máš ty osobně náhled je konec konců patrné z celé práce díky stylu, který jsi užila. | ||
| 13.06.2010 10:23 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozuměj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři na konci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D Mimochodem někdo výše napsal, že má povídka otevřený konec a halí názor autora do roucha, či co :) Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. V daném stylu končí povídka zřetelně a jasně. A to jaký máš ty osobně náhled je konec konců patrné z celé práce díky stylu, který jsi užila. | ||
| 13.06.2010 10:22 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozuměj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři na konci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D Mimochodem někdo výše napsal, že má povídka otevřený konec a halí názor autora do roucha, či co :) Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. V daném stylu končí povídka zřetelně a jasně. A to jaký máš ty osobně náhled je konec konců patrné z celé práce díky stylu, který jsi užila. | ||
| 13.06.2010 10:20 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozumněj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři nakonci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D Mimochodem někdo výše napsal, že má povídka otevřený konec a halí názor autora do roucha, či co :) Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. V daném stylu končí povídka zřtelně a jasně. A to jaký máš ty osobně náhled je konec konců patrné z celé práce díky stylu, který jsi užila. | ||
| 13.06.2010 10:20 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozumněj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři nakonci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D Mimochodem někdo výše napsal, že má povídka otevřený konec a halí názor autora do roucha, či co :) Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. V daném stylu končí povídka zřtelně a jasně. A to jaký máš ty osobně náhled je konec konců patrné z celé práce díky stylu, který jsi užila. | ||
| 13.06.2010 10:15 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozumněj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři nakonci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D | ||
| 13.06.2010 10:15 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Povedená povídka bez silné děje (rozumněj spíš citově založená, rezonující... zanechávající ve čtenáři nakonci nějaký pocit). Osobně tyhle lehké povídky mám rád, protože je sám psát neumím. A tahle se nejen dobře čte (díky pěkným obratům a slovní zásobě), ale také má takou pěkně lidskou myšlenku. Kdybych si mohl dovolit jedinou změnu, byla by v této větě: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tolik chybělo, že jsem si to řekl alespoň v duchu :D | ||
| 13.06.2010 10:11 | K dílu: Terapie realitou | Ronkar |
| Výborně. Tohle se mi moc libí. Povídka bez silného děje (rozumněj spíš citově založená... rezonující), která má své kouzlo. Nápad v hlavě a napsané s lehkostí, jak to u těchto povídek má být. Osobně oceňuji, protože takhle psát neumím :) Kdybych si mohl troufnout jedinou změnu, byla by v této větě na konci: „Vždycky mi vadilo, jak se mi smějí. Liško. Veverko. Zrzavá palice. Ale jí ne. Byla pyšná, moje Veverka.“ Prostě mi tam to "moje" tak chybělo, že jsem si ho při čtení řekl v duchu :D | ||
| 13.06.2010 09:58 | K dílu: Holčičko | Ronkar |
| No tak tohle :D Velmi pěkně a hlavně hravě napsané. Taková ta hříčka, která člověku vykouzlí na tváři úsměv. A to bez jakékoli křeče :) | ||
| 13.06.2010 09:52 | K dílu: Poušť | Ronkar |
| Myšlenkově hluboké, zanechává to ve mě zvláštní pocit, řekl bych totiž že je v těch slovech smutek, ale zároveň i jistý druh naděje. Nevím, bylo pro mě obtížné to číst, protože to není báseň (alespoň, jak chápu já poezii), takže jsem některé věci musel přečíst dvakrát po sobě, abych pochopil. Nevím, co tě k textu inspirovalo, ale dýchá to na mě, jako by něco v tobě pořebovalo tohle sdělit - snad ovlivněno nějakým zážitkem ze života? :) | ||
| 11.05.2010 17:39 | K dílu: Dvě slova | Ronkar |
| Tobu asi i tím, jak to čteš :) | ||
| 06.05.2010 12:47 | K dílu: Čtyřletá | Ronkar |
| Mě v průběhu čtení ujel rytmus někam úplně pryč a smysl jsem taky moc nepochopil. Můžu se zeptat, o čem to je? Jinak máš u mě velké plus za spojení "dutá tvorba" - to mi přijde geniální :D | ||
| 06.05.2010 12:39 | K dílu: Dvě slova | Ronkar |
| Hezké, poměrně hladké čtení. Nikde jsem nenarazil na to, že by mě nejaký obrat vykopl z rytmu. | ||
| 06.05.2010 12:38 | K dílu: Láska není chemie | Ronkar |
| To to je dobré. Má to vtip, žádné srdce rvoucí slova. Lehké, rytmicky zdařilé (i když to jednou, dvakrát trošku pokulhává) a hlavně mi to na tváři vyloudilo úsměv :) | ||
| 06.05.2010 12:34 | K dílu: Mému (jeho) srdci | Ronkar |
| Milé, něžné... Ale co k tomu jiného dodat, to opravdu nevím :) je to moc krátké na to, aby se o tom dalo říct něco víc. | ||
| 06.05.2010 12:33 | K dílu: 2012... | Ronkar |
| To mi připomíná Plastic people a jejich píseň Bojej se... Nevím jestli se tak jmenuje ta píseň, ale slobo bojej je v celé písni docela hodněkrát :D Jinak báseň docel fajn, ale mě neoslovuje. Očekával bych trochu víc niternosti, nejen nápadu. | ||
| 06.05.2010 12:27 | K dílu: Kávová | Ronkar |
| Jak už bylo řečeno - milé. Osobě, pro kterou si to napsal, se to určitě musí líbit, ale jinak jsou to spíš verše na osobním úrovni, protože kvalitativně, co se týče jazyka, zvolených slov a rytmu - nic moc. | ||
| 06.05.2010 12:25 | K dílu: První věty... | Ronkar |
| Krátké, jednoduché, výstižné. Líbííí :) Obraty pěkné a ladné. Zvolená slova i jazyk lehký, tak jak to u podobných veršů má být. Supr! :) | ||
| 06.05.2010 12:22 | K dílu: Pravda | Ronkar |
| Měl se líbil začátek, ale pak to bohužel šlo kvalitativně spíš dolů. některé obraty jsou dost hrubé, jinde mám pocit, že se vůbec do básně nehodí. Poprvé jsem se zasekl na: Falešná slova zmrzlí chodník solí - tam to už nějak vypadává z rytmu. Taky moc nechápu, jak můžeš v básni použí "Si" - Jsi! Jde přece mimo myšlenky i o krásu slova, navíc v tak krásném jazyce. Celkově to je spíš průměr, ale to neva, pokračuj dál :) | ||
| 06.05.2010 12:18 | K dílu: Strach vs. odvaha | Ronkar |
| Líbí se zvolené verše i myšlenka, kterou báseň nese :) V jedné chvíli jsem tedy vypadl z rytmu... Bylo to v druhém veši v návaznosti "kulce" na "ruce". Tam mi to přišlo nějak hrubě podané. Jinak text plyne poměrně hladce, ovšem i přes snahu, slušelo by těto básni, kdyby měla o něco větší hloubku. Tu jsem z ní bohužel necítil. Přece jen se jedná o vážně laděnou, melancholckou báseň. Ale jinak supr. Jen tak dál. | ||
| 27.04.2010 11:32 | K dílu: Malý kousek života - 4.část | Ronkar |
| povídka :) | ||
| 25.04.2010 10:55 | K dílu: Láska žádá vše - 1. část | Ronkar |
| Ale jde :) Jen to chce praxi a nedržet se strikně toho, co říkali postavy ve hře, ale domýšlet, upravovat, stylizovat a přesně to jsem dělal. Pokud na tebe působí dialogy špatně, tak je to jen mnou, ne předlohou :D | ||
| 24.04.2010 12:53 | K dílu: Člověk je na bolest sám | Ronkar |
| smutné, ale hezké | ||
| 23.04.2010 10:47 | K dílu: Křídla | Ronkar |
| Docela dobrá myšlenka, bohužel její zpracování mi k tématu moc nesedí. V podstatě tu není přítomen téměř žádný děj a jde jen o emoce. Takové povídky není snadné napsat, aby zapůsobily na čtenáře, tak jak mají. Kdyby byla forma povídky víc vzletná, asi by to působilo lépe. Ale to je jen můj osobní pocit. Tvář i tělo anděla – Tak tahle věta mě úplně vyděsila. To je tak otřepaný a při tom nepříjemně bijící do očí. Podobné věci se hodí třeba do básniček, ale rozhodně ne do povídek. Naopak užité přirovnání malíře a malířského díla ke vzhledu dívky je vcelku pěkné. „Hovor“ mezi Radkem a dívkou u baru působí příliš uměle. Zvlášť u dívky. Radek je očividně magor, ale jeho chování beru. Souhlasím s Marvinem, že blití je trochu přepálené. Celkově relativně dobré. Má to hodně chyb a věty, které ruší rytmus čtení, ale praxí se každý z nás zlepšuje, ne? :) | ||
| 23.04.2010 10:26 | K dílu: Daidalos | Ronkar |
| Smíšené verše... vlastně ani nevím, co to je :) Příliš se to nerýmuje a vzhledem k absenci čárek to bylo těžce čitelné. Ale jinak některé obraty a slovní spojení dobré. Takové lehké, příjemné. Sám básně a verše nepíšu, z toho si udělej obrázek, jak asi vnímám podobné věci :) Nerozumím jim a nikdy mi nešly. | ||
| 23.04.2010 10:20 | K dílu: Poledne na lodi | Ronkar |
| Hezky posazená slova za sebou, která v jednu chvíli působí tak, že za nami opravdu něco hlubšího, ale když to člověk dočte, zjistí, že není... Na druhou stranu i tak to působí hezky, což je zvláštní :) | ||
| 23.04.2010 10:17 | K dílu: Podzim | Ronkar |
| Působí to na mě trochu tvrdě... Nevím, nepíšu básničky, ale zrovna báseň, která se zaměřuje na nějaké roční období a na emoce lidí by dle mého měla plynout klidně a hravě. Tato taková bohužel není. | ||
| 23.04.2010 10:14 | K dílu: Otevřený dopis | Ronkar |
| Zajímavé, o čem všem člověka napadne psát :) V pohodě, začátek je opravdu zdařilý, pak bohužel nápaditost slovosledu trochu upadá. | ||