Devítiletá cesta
Kráčeli jsme do školy
Strachy celí rozklepaní
Psali první úkoly
A vždy byli poctivě naučení.
Vidlička a nůž
Potkal takhle Nůž vidličku
sedli spolu na lavičku
Nůž povídá:"Hele Maruš"
"Kdo vzpomene na mě,na Nůž. "
Šikovná kapka
Potok se jako modrá stuha vleče,
a tichounce šumí,
a každá kapka co v něm teče,
kdejaké kousky umí.
Zatoulaný slon
Přišel ke mě domů slon,
poprosil mě o balon,
pak po dvorku pobíhal,
učil se hrát volejbal.
Konec duhy
Jednou jsem jen tak seděla u okna a pozorovala déšt,jak kape do zrcadel na zemi,ve kterych se prohlížely stromy s novym, jarním, zeleným kabatem. Po chvíli se na oblohu vyškrábalo sluníčko a na bleděmodrém nebi se objevila překrásná duha,plná pestrých barev. Vzpomněla jsem si na přírodopis,ve kterém nám paní učitelka vyprávěla že konec duhy neexistuje a nikdo ho nikdy nenašel. Ale ja sem už od malička hrozně tvrdohlavá a tak jsem se vypravyla na průzkum okolí.