Janina6, Majaks – Asi chápu že to někomu připadá divné. Ale lidem, který mě znají od mala by přišlo divně kdybych se tehdy zachovala jinak. Ne všichni jsou „tabulkové“ a vymykají se předpokládanému chovaní.

Třeba ne všechny děti se smějí, když mají radost, nebrečí, když je něco bolí, nebo nemají dokonce nemají rádi pohádky, nebo brečí, když slyší hudbu. A některé jsou už od mala moc analytické a racionální. A hlavně dětí nejsou vůbec hloupé, naivní možná, ale ne hloupé.

Majaks – Mohla bych poprosit co přesně je myšleno tou „nástavbou“ abych věděla co do budoucna vylepšit? Děkuji.

F.M.R.C. – Jsem potěšená, že text tě dokázal na chvilku vrátit do dětství a že se líbil.

Vesuvanka – Jsem ráda, že se úvaha líbila.

Aru – Přesně, vždy ráda vidím lidi, který se toho nebojí a jsou prostě samy sebou.

Jamardi – Je možně že to je nějaký trend, který se drží už pár desítek let. A jsem jeden z těch lidí, který mají rádi věci připravenější, právě tak jak je to v přírodě, protože ta je barev plná. Ale v tom betonovém světě mi ta barva opravdu trochu chybí a doplňuji si jí ráda třeba právě brýlemi.  

K3 – Omlouvám se, ale připomnělo mi to větu „Autor tak vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací.“ Ale myslím si že kdyby se všichni zbavili brýlí, tak bychom možná přišli i o většinu umělců který nám v dílech ukazují jak vidí oni svět. Ať už v malbě, v textech anebo třeba v sochách.  

Ano, děkuji.Je to pro mě pocta.   

Moc děkuji za čas který jste si našli na přečtení textu a jsem ráda že se líbil. Původně jsem to chtěla dát do kategorie povídky, ale bohužel se mi při vkládaní textu ztratila a nebyla jsem schopna jí najít. Teď už jsem jí našla a pokusím se dávat budoucí texty do správných kategorii.

Mám ráda různé příběhy, ráda píši i čtu. Bohužel díky mým těžkým disfunkcím to není pro mě jednoduché, číst nedokážu déle než 10minut v kuse, dokonce čtu slova, která tam ani nejsou. U psaní mi zase utíkají písmenka i někdy celá slova. Ale tím se nenechávám odradit a dělám vše pro to abych se posouvala dále.