Písmák Popel popelu/ prach
Možná už nikdy nevstanuZ POPELA
protože v něm jsem zrodila
v něj se NAKONEC obrátím
Snad proto se nebojím
Parte samotáře
A jeho tvář zdála se vzdálená
netečná
ale plná
Snad touhou žila
-up and down-
Chvíli nahoře
chvíli dole jsem
"Jako když čert
sedí ti na hrudi"
Horehronie
Jak tančím obývákem
s tebou v náruči
Celá jsem
básněmi v kotnících omotaná
K Srdci
Má stopy
i v hlavě
Plachetnice Každodennosti
s trhnutímöbrážíokraje usínání
Tyhlety hry
Tyhlety hry
na rýmy s "Oberonem"
na semknutá křídla berušek
na smířlivé doteky v dusné tmě
Stará a Stará
Stará a Stará stály v průchodu cihlového domu.
Pršelo.
Stará a Stará mlčely.
Provazy deště švihaly zem.
Mat bláznů
Přisunul slánku
"Mlčíš. "
Stůl jako bitevní pole
Šachovnice Poslední part(i)e
Nic osobního
Nic osobního.
Co by taky bylo osobního
na rychlých lámáních na patře
kde už nikdo nebydlí
Záložní plán
Pršelo. Město se z jednoho impresionistického obrazu přelévalodo druhého. Přes okno kavárny to působilo docela hezky.
"Jak s ním jen můžeš být.
O*C*D
Zas půlměsíce na hřbetu
zas do krve mne bolí
Zas pomlčení o pravdě
zas pravda o mlčení
Dovolená
Prubířským kamenem konce našeho "láskyplného" vztahu pak měla být dovolená.
Samozřejmě, dovolená s někým, koho milujete asi jako vosu v podpaží, je řekněme co nejjemněji, známkou počínající demence.
Jenže, být ve vztahu samaritánkou, vyžaduje jisté ústupky i v oblasti IQ, nebo zejména v této.
Liborek se navíc rozhodl, že potřebuje zhubnout nějaké to kilo (konečně pochopil, že když mu na návštěvě bratr vnucuje podprsenku, nejedná se o lichotku).
Ukolébavka
Lampa z ulice
kopíruje
Van Goghovy črty
skrze záclony
Z města do města
Ve vlaku, na cestě
do města Tábor.
Nemělo se dít
naprosto nic
Vzpomínka
Cítíš. hlína voní jarem
A má zpověď
se vznáší nad polem
jak pára
A když ses nemýlil?
Řvát rozevřenýma
očima
že nejsi se mnou.
Trhat si muší
Zpověď (říjen 2003) "Písmák má talentmalárii"
Když přestal křičet
Mrazivo zůstalo
Kousnutí do rtů
a bolest
Spousta přání
Duhovky pořezané
sklíčky kaleidoskopu
Jak jsi mi vmetl
do tváře
Bosorka
Ve větru pohlazení
V náruči seno babího léta
Házíme srpy do žita
A jiný v něm pak chytá
Jenom uvěřit
Po ulicích Brna
chodí cikánka
Vždycky mi poví
o synech
Mlčky se opouštíme
Mlčky se opouštíme
Vtiskneš mi svůj tep
a vláčným zápěstím
setřeš otisky