Delfín
Noční nebe krouží kolem mě, a já cítím, jak mě hladí jeho ruce. Bílý delfín proplouvá a já vzáři hvězd vidím odlesk naší lásky. Svítí tak jasně. Něžná hudba se upírá do mých uší.
Vyznání
Chtěla bych umět malovat. Tahem štětce načrtnout svoje vzpomínky a sny. Nakreslit tvé nahé tělo, jak spokojeně leží vedle mě. Vystihnout každý záblesk vetvých očích a prokreslit každý detail tvojí krásné tváře.
Kapky deště
Možná jsem blázen, nebo možná ne, a všichni kolem se zbláznili. Dívám se ven, a vidím mraky, jednou bych chtěla plout si tak taky. Nemít žádný směr, a plout si jen tak bez cíle, dívat se na všechno se shora, měnit se podle větru, objevit se a zmizet, pohltit mrak jiný, nebo se jím nechat pohltit sama. Splynout vobrovský šedý mrak, a pak snést se na zem vpodobě kapek deště.
Hrnek z porcelánu
Štěstí se skrývá vAtlantiku, vhloubi oceánu, štěstí se skrývá ve vzpomínkách, vhrníčku zporcelánu.
Štěstí se skrývá vmodrém nebi, vmraku bouřkovém, štěstí se skrývá vmalých střípcích, vhrníčku rozbitém.
Štěstí se skrývá vžáru ohně, ve svíčkách planoucích, štěstí se skrývá vkaždém smutku, vmých slzách kanoucích.
Štěstí se skrývá vlučních květech, vmáku červeném, štěstí se skrývá vmalých dětech, vhrníčku slepeném.
Jako
Jako pták držený vkleci, jako stín vězněný ve tmě, jít ven není vmé moci, tak prosím lásko veď mě.
Jako myšlenka vhlavě blázna, jako oheň za bílého rána, cítím se vězněná a prázdná.
Jako rok vězněné zvíře, nemám sílu se jim vzepřít, proč jsem zrovna vtéhle díře, svou nenávist nejde zapřít.
Jakoosamocená labuť, bloudím dlouhé míle, tak už se prosím probuď, děsím se příští chvíle.
Smrt
Kdyby smrt byla vykoupením, nezbyl by na světě ani jeden živý člověk.
Vodní víla
Venku se něco stalo. Jedna vodní víla steskem roztříštila se vmilióny křišťálků, a teď sleduji její zbytky ve větvích stromů. Je nádherná. Snad zemřela kvůli lásce.
Temnota duše
Stíny připomínají prchající postavy. Můj stín vyděšený temnotou duše nemůže uniknout. Se svíčkou vruce se ho snažím najít, ale vosk stékající dolů spálil poslední naději. Stíny se mi vysmívají a poslední znich se mi podíval do duše.