Písmák A bude pozdě
Píseň písní už dozněla
snad zarytá vpromrzlé hroudě
dávno mrtvá
vzpomínka na slunce křiví ústa
Karneval
seškrábnem ze země zaschlé zblitky
těch rádoby básníků
žvanilů a hnidopichů
hodíme do stoky
Cukrová homole
Nejrači bych psala o lásce
jenže slova lápaj po dechu
už nevytluču klín klínem
dotlučeno
Už teď mi scházíš
Neumíráš
přesto truchlím dech ztěžka tam a sem
malá smrt
válčím srozumem
Někde číhá úsvit
Noha nohu vleče
lepí kzemi
dehtem
obzor zježen stalagmity
Starý den
Tak zas jednou slova jen tak proplouvaj kolem
uchytí se jedno
dvě
tři pošimrala
Čas Rammstein
Krkavci vyrvali cáry oblohy
kráá kráááá
vítr rval kutnu i kápi ztváře
vprsou vrytý kříž
Prozření
Možná
když budu moc a moc chtít
prosním se kpoznání
propíšu kmoudrosti.
Nedokrok
Někdy se to tak stává
že padá blbej list
a není sám
takový podzim bez vůně a barev
Básníci života
Četla jsem na fejzbuku příšerný kýč
„dar básníkem být“
se to jmenovalo
prý je to cit láska a žal a taky oheň co vsrdci vzplál
Pohřbený pes
Lucie má sedmadvacet
obezitu
téměř žádné řasy (následek drastické diety vpatnácti)
o patnáct let staršího manžela alkoholika
Ztracená romantika
Píše
po nocích vstupuji do tvých snů
rychle hledám své romantické ego
kde kčertu vězí.
V obležení Zuzan
Monitor poblikává mezi hromadou starých novin
v sousedství trojích brýlí
dvou hrníčku s plesnivou sedlinou
drobků
Zvadlá záclona
A zas je najednou zítra
teda dnes
únava proradně zaťala kramle
tak aspoň blbě pindám na netu
Požírač snů
furt fén
a pnoucím růžím na balkoně ještě ani nezmrzly lístky
sloni keramicky cinkaj
zas letěl požírač snů
Ráno je tvrdé
Noc bývá sdílná
tak přirozeně
a básně jsou najednou přítulné jako ty kočky vNice
myslím na ty vNesebaru
Pootevřenými dveřmi
Dnes jsem se otřela o duši muže
a mezi prsty mi jako vánek proklouznul zvláštní smutek
pár vzpomínek na svět co už není
a zároveň je
Nápady
Nápady zalezly do škvír
jako mouchy
zazimovat
klidně chrupou
Dusno
Vzduch zhoustnul jako horký malinový sirup
šplhal vzhůru po stěnách budov
lidé odhodili vlídné tváře
mlaskaly pod tíhou nohou
Broskvový kompot
prach je krásný
když projde slunečním paprskem
paprsek zaprášeným sklem
do toho všeho se vrství nezdravý dým několikáté ranní cigarety
Prvorozená
tak krásná
baculatá
maminko šiďte ji to je hladové dítě
byla hladová
Planě
hřbet starce
vrůstal do suků hrušně
suky let
okvětí sněžila
Proč odcházejí po snídani?
Přemýšlíš proč odcházejí po snídani
než stačíš přesít ranní myšlenky
oddělit od nočních
zapamatovat si vůni vlasů
Ležatý čas
Na tvé stěně slasti a bolesti
se zasek čas
vytvořil smyčku
proudí vosmičkách
Pršely housle i smyčce
Pršely housle i smyčce
hrály ve větvích tak sladce
až houslové klíče vykoukly zdutin i nor
mžouraly oslepené pěti slunci
Padaná jablka voněla až do nebe
Padaná jablka voněla až do nebe
vůně
se odrážela od oblohy
padala zpět
Byla tu
Chodila po kraji prostovlasá
vrzala klouby
zrezivěla zevnitř
už dávno
Lovci v maskách
Rozbíjejí dobro a střepy sypou do obrovského sudu
po mešním víně
zapečetí ho magickými znaky
pak si nasadí masky slunečních lidí
Zlodějka očí
Vyplašený houf frnknul
fistulka mrazivého strachu poskakovala po nároží
za dusotem malých bot
smích stařeny vrzal za tepanou bránou požíranou břečťanem
Korundové srdce
Říkali jí ledová královna
zvykla si
každé ráno před zrcadlem otevřela hrudník
pozorovala srdce