Písmák Pod okny
Chlapec se zamiluje do dívky a ona v srdci jeho lásku opětuje, jenže z nějakého důvodu - představme si ji třeba jako Julii nebo jako nešťastnici stiženou kletbou - ji nemůže opětovat otevřeně, nemůže na sobě vůbec dát znát, že ho také miluje, ba naopak musí k němu být přezíravá, či dokonce krutá. Ale milenec se nedá jen tak odradit a noc co noc stojí kdesi v rohu ulice před domem, kde bydlí jeho milá, pozoruje její okno, až dokud nezhasne, a pak ještě chvíli, dokud ji nepřemůže spánek, čeká za každého počasí, neobměkčí-li se a třeba na něj jen nevyhlédne a nekývne na pozdrav. Dívka o tom ví a těší ji tak mnohé důkazy lásky, je šťastná, když může cítit jeho přítomnost v tom šerém koutě, a pokaždé před spaním ho pozoruje ze setmělého pokoje škvírou v okenici, aby se nedozvěděl. A při všem stesku usíná šťastná, že na ni někdo myslí.
Prostořeká
Bylo jedno tajemství, které znali jen členové úzkého kroužku osvícených, a to tajemství nešlo vyslovit. Aby je člověk poznal, musel se podrobit složitému a temnému rituálu, při němž vniklo přímo do jeho mysli. Jednou se zasvěcení zúčastnila prostinká dívenka. Den poté pásla s přítelkyněmi na lukách kozy a dívky se jí vyptávaly.